Zdrobněliny

Zdrobněliny mohou vyjadřovat menší rozměr předmětu (krabice–krabička), citový vztah k předmětu (matka–maminka), popřípadě nést nový, samostatný význam (chléb–chlebíček). Běžné je užití zdrobnělin u vlastních jmen (avšak výhradně křestních jmen osob, respektive zvířat) v neformální komunikaci (Michal/Michaela – Míša).

Zdrobnělina (deminutivum) se obvykle tvoří příponami, přičemž je často možné vytvořit celou řadu zdrobnělin s různou měrou expresivity: pes – psík, pejsek, pejsánek, psíček, pejsáček, pejsinka…

Zdrobněliny tvoří především podstatná jména, s širokou škálou příslušných přípon (tácek, myška, květinka, slzička, masíčko, koťátko), dále přídavná jména (maličký, hezounký), od kterých se pak odvíjejí příslovce (hezounky/hezounce); méně často tvoří zdrobněliny i slovesa (spinkat) či zájmena (samotinký). Vytváření nových zdrobnělin však závisí na jazykové tvořivosti každého uživatele češtiny a čeština k tomu nabízí poměrně rozsáhlý slovotvorný potenciál. Citově zabarvená slova mohou kromě zdrobňování být tvořena také od zcela jiného základu než slova neutrální, často v dětské mluvě (jíst–papat, sedět–hačat).

Zdrobněliny se také někdy používají ve zdvořilostních frázích – prosbách, nabídkách apod. (Tady máte korunku zpět.). Mnohá slova, která byla vytvořena jako zdrobněliny, již neoznačují jen citový vztah či menší velikost, ale mají svůj vlastní význam, často zpřesňující (lístek). Setkáváme se s nimi i v administrativním stylu (kolonka, okénko, křížek), terminologizována jsou například i v medicíně (kladívko, kovadlinka, třmínek).

Opačný proces, zveličování (vytváření augmentativ), v češtině rovněž existuje (chlap–chlapák, velký–velikánský), ale je méně častý.

KARLÍK, Petr a kol. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 2., opr. [i.e. 4. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 799 s. ISBN 978-80-7106-624-8.
FILINOVÁ, Tereza. Zdrobněliny. In: radio.cz [online]. 14. 1. 2012 [cit. 28.8.2020]. Dostupné z: https://cesky.radio.cz/zdrobneliny-8557425.
RUSÍNOVÁ, Zdenka a NEKULA, Marek. Deminutivum. In: czechency.org [online]. 1. 8. 2020 [cit. 28.8.2020]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/DEMINUTIVUM.