Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Zdeněk Fibich

Zdeněk Fibich

Mistr hudební miniatury, vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka jej lze zařadit mezi skladatele, kteří svým významem zdaleka přesahují rámec české hudební kultury.


https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/22/ZFibich.jpg
Podrobné informace

*21. 12. 1850 Všebořice – 15. 10. 1900 Praha

Zdeněk (Zdenko Antonín Václav) Fibich se narodil a vyrůstal na panství hraběte Auersperga, kde byli jeho otec i dědeček hajnými. Gymnázium navštěvoval ve Vídni a Praze. V letech 1859–1862 byl studentem Öffentliche Hauptschule des k. k. Schulrates Herrmann ve Vídni a následně mezi roky 1863–1895 gymnázia na pražské Malé Straně. V roce 1865 začal Zdeněk Fibich intenzivněji komponovat a svá hudební studia na konzervatoři v Lipsku doplnil jak pobytem v Paříži, tak následně i v Mannheimu. Domů se vrátil s elitním evropským hudebním vzděláním a humanitním rozhledem, jaké měl málokterý hudebník té doby.

V roce 1871 mladý skladatel vstoupil do hudebního života svou operní prvotinou Bukovín a po krátké životní epizodě v litevském městě Vilnius se usadil v Praze trvale. Jeho opera Blaník obdržela čestné uznání v soutěži o nejlepší historickou operu pro otevření Národního divadla. Klavírní cyklus Z hor (1887) je ohlasem jeho každoročních pobytů v Alpách a skladatelova láska k přírodě se pojila i s přírodovědným studiem – byl sběratelem motýlů a vážně se zajímal o zeměpis a geologii. K vrcholným dílům 80. let 19. stol. patří jeho opera Nevěsta messinská. Velké úspěchy slavil Fibich s trilogií melodramů Hippodamie. První část Námluvy Pelopovy úspěšně reprezentovala Národní divadlo na zájezdu ve Vídni 1892, kde byla dokonce oceněna jako nejlepší přínos světovému divadelnictví.

Poslední desetiletí Fibichova života je nejbohatší na velká díla a do popředí se dostává hlavně jeho melodická skladatelská invence. Od poloviny roku 1892 vznikal cyklus 376 klavírních miniatur Nálady, dojmy a upomínky. Jde o jeho milostný deník o vztahu s libretistkou Anežkou Schulzovou. Na její libreto je zkomponována i nejpopulárnější Fibichova opera Šárka. Instrumentální miniatura Upomínka č. 139 op. 41 dodnes reprezentuje Fibichovo jméno po celém světě a svou úpravou pro housle a klavír ji pod názvem Poem proslavil houslista Jan Kubelík.

Dvoudílnou operou Pád Arkuna a klavírním cyklem Malířské studie Fibich vytvořil hudební "obrazy", a tím zúročil a zhudebnil své celoživotní studium výtvarného umění. Premiéry Pádu Arkuna se již nedožil, zemřel náhle v pouhých padesáti letech.

 

Použité zdroje
JIRÁNEK, Jaroslav. Zdeněk Fibich. Akademie múzických umění, Praha 2000. 307 s. ISBN 80-85883-51-1.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.