Žatec

Žatec leží na řece Ohři na jižním okraji Mostecké pánve v podhůří Doupovských hor a pohoří Džbán v okrese Louny. Okolní kraj je nejsušší oblastí ČR. Předchůdcem města bylo v 8. století slovanské hradiště. Nejstarší písemná zmínka pochází již z roku 1004. Městská práva Žatec získal roku 1265 od krále Přemysla Otakara II. Ve městě působil jako notář Jan ze Žatce (Johannes von Saaz), autor veršované skladby Oráč a smrt, nejvýznamnějšího díla středověké německy psané literatury v Čechách. Za husitských válek byl Žatec ve vypjatých náboženských představách jako „město Slunce“ pokládán za jedno z pěti měst, které se vyhnou konci světa. Pod vedením husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic se stal součástí žatecko-lounského svazu měst a šlechty. V 16. století byl Žatec jedním z největších českých měst a až do roku 1850 sídlem kraje. V důsledku třicetileté války se jazykově český Žatec germanizoval a hospodářsky upadal. Od 18. století se v okolí města rozvinulo pěstování chmele a pivovarnictví. Žatecký chmel se díky vysoké koncentraci hořkých aromatických látek (tzv. lupulinu) celosvětově proslavil. Před válkou měl Žatec 18 tisíc převážně německých obyvatel. Během jejich odsunu po roce 1945 došlo k excesům revolučních gard a vojska, které vyvrcholily masakrem civilního obyvatelstva v sousedních Postoloprtech. V roce 1948 vzlétlo ze žateckého letiště 93 letadel jako československá vojenská pomoc nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec–Haifa). V dobách komunismu byl okres Žatec zrušen, historické památky chátraly, hodnotná zástavba na předměstí byla zlikvidována a nahrazena panelovými sídlišti. K postupné rekonstrukci centra dochází až po roce 1989.

Jádro Žatce je městskou památkovou rezervací. K nejcennějším stavbám patří budova radnice s vyhlídkovou věží, chrám Nanebevzetí Panny Marie, morový sloup, kapucínský klášter, synagoga, městské opevnění a Křížova vila. Unikátní je soubor historických chmelařských objektů, navržený k zápisu do seznamu UNESCO, a dva pivovary. Z turistických cílů zmiňme Chmelařské muzeum, Chrám chmele a piva s rozhlednou Chmelový maják, Regionální muzeum K. A. Polánka, muzeum Homolupulů a galerii Sladovna. Populární je chmelová slavnost Dočesná. Sídlí zde také Chmelařský institut. V Žatci se natáčela řada filmů a seriálů, např. Starci na chmelu. Zdejším rodákem je mj. oscarový režisér Jan Svěrák.

Za pozornost stojí i blízká města Louny a Slaný, spjatá se Žatcem kromě jiného svou husitskou minulostí. Obě si zachovala malebná historická jádra, nabízejí řadu turistických atrakcí a kulturních akcí.

BRADÁČ, Vlastimil et al. Chmelařství a pivovarnictví na Žatecku. Vyd. 1. Louny: Digon pro město Žatec a Královský pivovar Krušovice, 2008. 140 s. ISBN 978-80-87019-11-5.
HLAVÁČEK, Petr a KOPICA, Jiří. Žatec. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2010. 57 s., [96] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-021-7.
HOLODŇÁK, Petr, ed., EBELOVÁ, Ivana, ed. a BERÁNEK, Jan. Žatec. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s., [16] s. barev. obr. příl. Dějiny českých měst. ISBN 80-7106-443-2.
PRÁŠIL, Petr, ŘÁNEK, Jan a RYCHTAŘÍK, Jaroslav. Žatecko na starých pohlednicích = Saaz und Umgebung auf alten Ansichtskarten. 1. vyd. Hostivice: Baron, 2005. 288 s. ISBN 80-86914-00-3.