Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Vyšebrodský klášter

Vyšebrodský klášter

Cisterciácký klášter ve městě Vyšší Brod se zachovalým gotickým jádrem a významnými uměleckými sbírkami, jediný dosud fungující cisterciácký klášter v Čechách.

 


Vyšebrodský klášter. ČTK/Fotobanka, ČTK/Fluger René
Podrobné informace

Podnět k založení kláštera dal v roce 1259 Vok I. z Rožmberka, představitel jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, který na své panství povolal cisterciácké mnichy z hornorakouského kláštera Wilhering. Rožmberkové si až do vymření rodu v roce 1611 drželi ke klášteru úzký vztah a většina jeho příslušníků byla pochována ve zdejší rožmberské kryptě. Klášter (jako jeden z mála v jižních Čechách) fungoval nepřetržitě až do roku 1941, kdy se po odtržení českého pohraničí nacházel na území nacistického Německa a kvůli protinacistickým postojům místního opata byl zrušen. Jeho poválečná obnova byla v roce 1950 zmařena československým komunistickým režimem v rámci tzv. Akce K, při které došlo k násilné likvidaci klášterů a mužských katolických řeholních řádů. Mniši se do Vyššího Brodu vrátili až v roce 1990.

Jádro původně opevněného kláštera vznikalo přibližně v rozmezí od 60. let 13. století do poloviny 14. století. Nejprve bylo postaveno východní křídlo konventu s kapitulní síní a sakristií, na které navazuje závěr kostela Nanebevzetí Panny Marie s chórem a příčnou lodí se čtyřmi kaplemi. V architektuře této části se výrazně odrážejí vlivy severofrancouzské klasické gotiky. Ve 14. století byla dokončena křížová chodba obepínající ze všech čtyř stran rajský dvůr a klášterní kostel byl rozšířen o hlavní síňové trojlodí. Kostel byl stavěn stejně jako ostatní cisterciácké kostely bez věže, ta současná pochází až z roku 1692. V patře jižního křídla konventu byla v letech 1753–1755 zřízena barokní knihovna s dvěma bohatě zdobenými sály. Na středověké klášterní jádro navazuje budova nového konventu, postavená po roce 1671, a rozsáhlý opatský dům (prelatura), v němž se dnes nachází Poštovní muzeum.

Klášter je proslulý také svými uměleckými sbírkami, jejichž součástí jsou některá z nejvýznamnějších uměleckých děl v České republice. Jedná se především o Závišův kříž z 13. století, mimořádně cenné dílo středověkého zlatnictví, a soubor devíti deskových obrazů ze 14. století od Mistra vyšebrodského oltáře (tzv. Vyšebrodský cyklus, dlouhodobě zapůjčen Národní galerii v Praze), který náleží k předním památkám evropské gotické malby. Další hodnotná díla gotického a barokního malířství jsou vystavována ve dvou klášterních galeriích.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Použité zdroje
BENEŠOVSKÁ, Klára et al. [10 století architektury. 2], Architektura gotická. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 319 s. ISBN 80-86161-34-X.
HLINOMAZ, Milan. Cisterciácké opatství Vyšší Brod. [Libice nad Cidlinou]: Vega L, [1995]. [24] s. ISBN 80-7276-041-6.
KUTHAN, Jiří. Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách: k problematice cisterciácké stavební tvorby. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 375 s.
KUTHAN, Jiří. Vyšší Brod: památkový areál - bývalý klášter. České Budějovice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1989. [28] s., [16] s. obr. příl. ISBN 80-85033-00-3.
VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.