Všesokolské slety

S nápadem uspořádat hromadné veřejné vystoupení sokolů přišel na jaře 1882 Miroslav Tyrš. Inspiroval se v turnfestech německých turnerů a navrhl, aby se podobným cvičením představili sokolové veřejnosti u příležitosti dvacetiletého výročí založení první jednoty – Sokola Pražského (16. 2. 1862). Slet se konal na Střeleckém ostrově a jeho součástí byl již tehdy průvod sokolů Prahou. Další dva slety byly součástí velkých výstav v roce 1891 (Jubilejní výstava) a 1895 (Národopisná výstava), proto pro ně sokolové využili výstaviště v Královské oboře. V pořadí IV. všesokolský slet se v roce 1901 přestěhoval na Letenskou pláň a na ní sokolové setrvali až do roku 1920.

V období 1924 - 2006  všesokolské slety probíhaly na Strahově, poslední dva slety se konaly na stadiónu SK Slavie ve Vršovicích. Z řady 18 dosavadních všesokolských sletů patří k nejvýznamnějším IV. slet v roce 1901, na kterém poprvé vystoupily ženy, VI. slet v roce 1912, jenž byl pořádán jako všeslovanský, tedy za účasti sokolů jiných slovanských národů, a zejména X. slet v roce 1938, který se stal manifestací odhodlání Čechů a Slováků bránit svůj stát před hrozícím nebezpečím ze strany hitlerovského Německa. XI. slet v červnu 1948 byl ve znamení protestu sokolů vůči novému komunistickému režimu, proto byly následně všesokolské slety zrušeny a nahrazeny spartakiádami. Po obnovení Sokola v lednu 1990 se sokolové k tradici všesokolských sletů vrátili. Od roku 1994 uspořádali v šestiletých intervalech pět dalších sletů, i když ne v rozsahu sletů předválečných.