Ryze české drahokamy unikátní zelené barvy, užívané ve šperkařství. Jsou to jediné zelené tektity na světě, jejich nejbohatší naleziště se nachází v jižních Čechách v povodí řeky Vltavy.
Vltavín či moldavit je ryze český drahokam s úzce lokalizovaným výskytem nalezišť v jižních Čechách. Jsou to průhledné či průsvitné kameny zelené barvy s unikátní barevností od světle po temně zelenou, ale výjimkou nejsou ani nahnědlé kusy. Dalšími znaky jsou neobvyklý sametový povrch a tzv. skulptování, typické povrchové zvrásnění kamene s vyčnívajícími rýhami a důlky. Chemicky se jedná o přírodní křemenné sklo staré více než 14 000 000 let a patřící do skupiny tektitů. Velikost vltavínů bývá zpravidla několik málo centimetrů, váha nepřevyšuje 4 až 6 g, ale výjimečné kusy mohou mít i více než 200 g.
Pro svůj mimořádný vzhled byly považovány za mystické kameny a používány v lidovém léčitelství, na jihočeském venkově je mladíci dávali svým nevěstám jako důkaz citu. Vltavíny byly využívány v českém šperkařství již od doby renesance jako kámen lahvový či český smaragd. Šlechtický rod Rožmberků jej nechával s oblibou zasazovat do svých klenotů v kombinaci s perličkami pěstovanými na svých panstvích. Největší popularity však dosáhly na přelomu 19. a 20. století, kdy se první broušené vltavíny vsazené do šperku objevily na Jubilejní zemské výstavě v Praze (1891). Jako ryze český kámen byly zpravidla vsazovány do secesních šperků spolu s českými granáty, perličkami nebo rubíny, a staly se tak mezi českou smetánkou vysoce módní záležitostí. Pro snadnou zaměnitelnost s olivínem či obyčejným broušeným sklem lahvově zelené barvy však bohužel záhy na své přitažlivosti trochu ztratily.
Ve šperkařství zájem o tento unikátní kámen přetrval dodnes. Vyrábí se z něj modernistické šperky, podtrhující řemeslnou dokonalost a originalitu většinou neopracovaného kamene. Ceněny jsou zejména pro svůj surový povrch, protože zábrusem ztrácí svůj výjimečný charakter. Kromě přívěsků, náhrdelníků, broží a náramků jsou to kravatové spony či manžetové knoflíčky a velmi oblíbená je i vltavínová glyptika.
Nejbohatší naleziště kamenů šperkové kvality se nachází v povodí řeky Vltavy, v oblasti mezi Prachaticemi a Trhovými Sviny. Kameny horší kvality lze nalézt i na jižní Moravě a v Podkrušnohoří či v sousedním Německu a Rakousku. Nejrozsáhlejší sbírka těchto drahých kamenů je umístěna v Národním muzeu v Praze, ale v řadě regionů se nachází specializovaná muzea, jako např. v Českém Krumlově či Českých Budějovicích.
Těžba vltavínů podléhá regulacím, povolen je pouze polní sběr, nicméně obce v jižních Čechách se potýkají s nájezdy nelegálních sběračů a kopáčů, kteří rozrývají krajinu několikametrovými jámami. Fenomén tzv. „vltavínové horečky“ na jihočeském venkově literárně zpracoval prozaik Jiří Hájíček v románu Zloději zelených koní (2001) a režisér Dan Wlodarczyk jej adaptoval do stejnojmenného celovečerního filmu (2016).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
