* 12. 7. 1926 Ružomberok, Československo (dnešní Slovensko) – † 16. 6. 2006 Praha
Vlasta Průchová, provdaná Průchová-Hammerová, jazzové hudbě propadla počátkem 40. let 20. století po seznámení se svým budoucím manželem Janem Hammerem st., který, ač občanským povoláním kardiolog, byl jedním z nejtalentovanějších jazzových hudebníků poválečné generace. Průchová byla výraznou vokalistkou se snadno rozeznatelným nakřáplým hlasem, obrovským temperamentem a schopností bebopové a bluesové improvizace. Dovedla po vzoru jazzové divy Elly Fitzgeraldové dynamicky rytmicky scatovat a její vokální projev kromě jazzových evergreenů a bebopových skladeb obsáhl také blues, swing a taneční hudbu. Pěveckou hvězdou se stala koncem 50. let díky soutěži Hledáme písničku pro všední den. Její poetická píseň Docela všední obyčejný den (1958), zachycující línou atmosféru všedního dne, byla znělkou soutěže. Mezi nejpopulárnější písně jejího repertoáru patřily songy Blues pro malého chlapce (1959) a swingový duet Až nám bude dvakrát tolik (1962), nazpívaný se začínajícím Karlem Gottem. Na většině jejího repertoáru se autorsky nebo aranžérsky podílel její manžel Jan. Mezi jeho nejslavnější písně patří Na počátku bylo blues (1959), Všechno je prosté (1961) nebo Černá ukolébavka (1962).
Synem Vlasty Průchové a Jana Hammera st. je Jan Hammer ml., uznávaný hudební skladatel a jazzrockový multiinstrumentalista, jenž za hudbu k americkému televiznímu seriálu Miami Vice získal v roce 1986 dvě ceny Grammy. Průchovou doprovázel již od dětství na koncertech a v roce 1963 měli společně angažmá v berlínském klubu Blue Note. Téhož roku natočili nahrávku Čtyři bratři dohromady s Junior triem, kde vedle Jana hráli bratři Miroslav a Alan Vitoušovi.
Vlasta Průchová byla průkopnicí moderního jazzového zpěvu, ale od poloviny 70. let z politických důvodů, resp. z důvodu emigrace syna Jana do USA, nesměla nahrávat ani vystupovat v televizi. Orientovala se proto na živé koncertování v pražských komorních klubech. Styl paní Jazz, jak se Průchové přezdívalo, zásadně ovlivnil nastupující generaci hudebníků v 80. letech. Kromě Emila Viklického mezi ně patřili i Swinging Quartet Zdeňka Zdeňka, se kterými po revoluci natočila své jediné živé album jazzových standardů nazvané Tonight (1992).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.