Vladislavský sál

Vladislavský sál byl zbudován v letech 1490–1502 během rozsáhlé přestavby Pražského hradu, iniciované králem Vladislavem II. Jagellonským. Autorem projektu byl jeden z nejvýznamnějších stavitelů jagellonského období, Benedikt Ried. Pod jeho vedením vznikl 62 metrů dlouhý a 13 metrů široký prostor, který svými rozměry a komplexním architektonickým provedením neměl mezi světskými interiéry ve střední Evropě obdoby. Pro dosažení monumentálního účinku nebyl sál rozdělen na jednotlivé lodě a podepřen sloupy, jak bylo u soudobých interiérů běžné. To Riedovi umožnilo navrhnout až 16 metrů vysokou krouženou klenbu, jejíž prohnutá žebra se rozpínají přes celou šíři sálu a vzájemným protnutím vytvářejí složité květinové vzorce. Osvětlení zajišťují renesanční obdélná okna, která spolu s přilehlým balkonem patří k nejstarším prvkům renesanční architektury v Čechách.

Navzdory rozšířené představě Vladislavský sál nesloužil k pořádání zemských sněmů, nýbrž jako komunikační prostor a místo pro konání reprezentačních a slavnostních událostí. Pořádaly se zde především turnaje, tanec, divadelní představení, a od 18. století též korunovační hostiny. Od vzniku Československé republiky v roce 1918 slouží jako místo pro nejvýznamnější státní slavnosti a zasedání. Prezidenti České republiky v sále skládají inaugurační slib a u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) zde slavnostně udělují Státní vyznamenání České republiky.

BENEŠOVSKÁ, Klára et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Architektura. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 806 s. ISBN 978-80-7432-000-2.
KALINA, Pavel. Benedikt Ried a počátky záalpské renesance. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009. 299 s. ISBN 978-80-200-1744-4.
KUTHAN, Jiří. Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl první, Král a šlechta. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou UK ve vydavatelství Togga, 2010. 615 s. ISBN 978-80-7308-313-7.