Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Vladimír Jindřich Bufka

Vladimír Jindřich Bufka

Fotograf počátku 20. století, výrazný představitel piktorialismu, autor fotografických příruček a organizátor kurzů pro širokou veřejnost. Propagátor techniky autochromu v Čechách.


Výstava Vladimíra Jindřicha Bufk v síni Camera brněnského Uměleckoprůmyslového muzea, ČTK/Šefr Igory
Podrobné informace

*16. 7. 1887 Pavlovice u Kojetína – †23. 5. 1916 Praha

Vladimír Jindřich Bufka byl nevlastním bratrem slavného archeologa a fotografa Karla Absolona. Vystudoval chemii na technice v Praze, zajímal se ale také o hru na klavír a jazyky, ovládal jich šest. Jako nadšený fotoamatér se stal členem Českého klubu fotografů amatérů v Praze. Mezi jeho nejstarší dochované práce patří žánrové obrázky kladenských dělníků z let 1907–1909, své první fotografie pak publikoval v časopise Český svět už v roce 1908. V té době začal pracovat na souboru snímků pro grafický závod Jana Štence – fotografoval pro něj Prahu. Praxi v oboru, kterou potřeboval pro přihlášení vlastní fotografické živnosti, získal u Jana Langhanse v Praze a Hermanna Clemense Kosela ve Vídni v letech 1910–1911. Poté začal pořádat vlastní fotografické kurzy ve svém domě Moravské ulici 1553 na Královských Vinohradech. V listopadu 1911 se oženil a přestěhoval do centra Prahy do Vodičkovy ulice.

Vladimír Jindřich Bufka zemřel ve věku 28 let na leukémii, z jeho pestré tvorby se dochoval pouze zlomek. Ve vedení ateliéru pokračovala jeho manželka, živnosti se vzdala až 12 let po Bufkově smrti.
V Bufkově vlastním díle se prolíná secesní symbolismus s impresionismem. Bufka patřil k propagátorům autochromu, raného procesu barevné fotografie. Jeho fotografie Prahy snímané touto technikou vycházely na dobových pohlednicích. Techniku autochromu studoval přímo u výrobce v Lyonu. Psal články do časopisů o fotografii, např. do Fotografického věstníku nebo do Fotografického obzoru. Napsal také příručku o klasické fotografii. Shrnutí všech svých fotografických poznatků vydal v knize Katechismus fotografie (1913). Jeho fotografický záběr byl velmi široký, kromě autochromů se zabýval také ušlechtilými tisky, astrofotografií, mikrofotografií, fotografoval architekturu, portréty i reprodukce uměleckých děl.

Použité zdroje
SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013. 467 s. ISBN 978-80-7331-112-4.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.