Vilém Mrštík

^*14. 5. 1863 Jimramov – ^†2. 2. 1912 Diváky

V. Mrštík nastoupil po maturitě na Právnickou fakultu Karlovy univerzity, studium však nedokončil. Začal se věnovat především literatuře: roku 1895 podepsal Manifest české moderny, překládal z francouzštiny a propagoval ruský a francouzský realismus především v dílech Émila Zoly a Guye de Maupassanta. Cestu k uzdravení společnosti na rozdíl od Masaryka neviděl ani v reformních ideologiích, ani v náboženské víře, spoléhal hlavně na zdravé smysly, na citovou bezprostřednost a vroucnost mládí, na přírodu, na povznášející moc lásky mezi mužem a ženou. Poslední léta svého života prožil v Divákách, kde spolu s bratrem A. Mrštíkem v letech 1907/1910 redigoval Moravsko-slezskou revue. Těžké nervové onemocnění a tvůrčí krize ho dohnaly k sebevraždě.

Část Mrštíkova literárního díla vznikla ve spolupráci s jeho bratrem Aloisem, nejvýznamnějším výsledkem je drama Maryša, které je považováno za vrchol české realistické dramatické tvorby. Nadčasovou hodnotu si zachovala brožura Bestia triumphans (1897), ve které se věnoval otázkám ochrany pražských památek. Pohádkově novoromantické a impresionistické motivy rozvinul v Pohádce máje. Jednoduchý příběh lásky Helenky a Ríši se odehrává v hřejivé a přívětivé krajině plné vonících lesů a proudícího vzduchu. Epilog v časopiseckém vydání (ve Světozoru /1892/) zahrotil celý příběh do ironie a karikatury: z Helenky se stala tlustá maloměstská panička a z Ríši úspěšný advokát. Pro knižní vydání Pohádky máje (1897) Mrštík tento konec přepracoval: Helenka neztratila nic ze své dívčí křehkosti a zůstala „princeznou“. Román Santa Lucia (1893) popisuje smrt osamělého muže, jehož horečnatým výkřikům nikdo nenaslouchá a nikdo nerozumí. Příběh je vyprávěn retrospektivně, soustředí se na bloudění snílka, který tváří v tvář Praze jako nelítostnému velkoměstu prodělává ztrátu iluzí a docházejí mu veškeré životní síly. Dlouho a s přestávkami vznikal jeho další pražský román Zumři (vycházel časopisecky v druhé polovině 90. let) vypráví příběh dvou studentů z Moravy, kteří bydlí u krejčího Cyrila Havlíčka na Malé Straně. Zatímco starousedlíci z míst poblíž Karlova mostu žijí ve stereotypu, studenti vedou nevázaný život. Touto známou generační konfrontací chtěl Mrštík poukázat na mnohotvárný obraz Prahy.

 

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.