Vietnamci v Česku

Přítomnost vietnamského etnika na území České republiky je důsledkem zahraničněpolitické orientace Československa před rokem 1989. Lidovědemokratické Československo nabízelo svoji všestrannou pomoc socialistickému Vietnamu, mimo jiné i ve formě aktivní pomoci pro válečné sirotky, oběti francouzsko-vietnamského konfliktu z let 1946–1954. Již roku 1956 tak Československo poskytlo azyl přibližně 100 dětem, postiženým válkou. Některé z těchto dětí pak v Československu zůstaly natrvalo a vytvořily tak základ pozdější vietnamské komunity.

Daleko rozsáhlejší a trvalejší vlnu vietnamské imigrace je však nutno datovat do 70. let 20. století. Smlouva mezi Vietnamskou demokratickou republikou a Československou socialistickou republikou z roku 1973 měla zajistit vyšší vzdělání a kvalifikaci asi 12 000 vietnamských občanů. Do roku 1980 pak byly podepsány ještě další tři oboustranné smlouvy o přistěhovalectví a pobytu vietnamských občanů. Jen mezi lety 1980–1983 přicestovalo do Československa celkem asi 30 000 Vietnamců. Ti byli ekonomicky aktivní především v manuálních a dělnických profesích. Po roce 1989 migrační proud neustával a Vietnamci se vrhli do podnikání, zvláště ve sféře maloobchodu.  Typickou postavou českých měst se tak stal vietnamský trhovec, prodávající nejčastěji asijský textil. Fenoménem se stala tzv. vietnamská večerka, tedy malý pouliční obchod s potravinami a drogerií, který například v oblasti vnitřní Prahy zajišťuje značný objem každodenně prodávaných potravin. Největší českou vietnamskou tržnicí je Sapa v pražských Holešovicích, přezdívaná pražská Hanoj nebo malý Saigon.

 Vietnamskou komunitu vnímají Češi jako pracovitou a přátelskou, přesto není soužití Čechů s Vietnamci zcela bezproblémové. Pro Vietnamce se v hovorové češtině užívá řada různých hanlivých označení (např „větev, větve, rákosníci, ťamani“). Obrazu vietnamské komunity příliš neprospěla ani účast některých členů komunity kupříkladu na produkci drog. V současné době žije na území České republiky asi 60 000 Vietnamců.