Podvečerní televizní pořad s pohádkovými seriály a zároveň nejdéle fungující český televizní pořad pro děti. Tradiční pohádka na dobrou noc, odkazy na různé díly se nezřídka objevují i v každodenní komunikaci.
Televizní pořad Večerníček vznikl roku 1965 na základě inspirace podvečerním rozhlasovým pohádkovým pořadem Hajaja, jenž měl premiéru 2. 1. 1961 a brzy si získal takovou popularitu, že se redakce vysílání pro děti Československé televize rozhodla vytvořit jeho obrazový ekvivalent. Zakladatelem a tvůrcem Večerníčku byl dramaturg Československé televize Milan Nápravník, který jej nejprve nazval Stříbrné zrcátko. Vysílalo se od roku 1963, avšak pouze v neděli a vysílací čas se různě měnil. Od 25. 2. 1965 byl pořad přejmenován na Večerníček a od roku 1973 se začal vysílat denně a barevně. V současnosti jej Česká televize vysílá každý den před 19. hodinou. Úvodní animovaná znělka Večerníčku byla natočena v srpnu 1965. Je nejstarší českou televizní znělkou a zároveň jednou z nejstarších v Evropě. Režíroval ji Václav Bedřich, hudbu složil Ladislav Simon a vizuální podobu vytvořili Radek Pilař a Antonín Bureš. Hlas postavičce Večerníčka propůjčil tehdy pětiletý Milan Citavý. Od roku 1990 jsou veškeré pohádky vysílané ve Večerníčku z domácí produkce. Režie a animace večerníčkových seriálů často vznikaly ve studiu Bratři v triku a výrazně tak ovlivnily vývoj českého animovaného filmu.
Náplní pořadu jsou seriály krátkých, nejčastěji animovaných filmů o délce přibližně 10 minut. Každý z nich představuje sérii relativně samostatných epizod. Nejčastěji jsou to autorské pohádky, jichž byla speciálně pro tento pořad napsána celá řada, méně obvyklé jsou adaptace lidových pohádek (např. Čarodějné pohádky, Africké pohádky či Lužickosrbské bajky). Třetím typem jsou polodokumentární přírodopisné seriály se zvířecími hrdiny (příběhy Václava Chaloupka o zvířecích mláďatech Vydrýsek, Pruhovaní kamarádi aj.).
Na tvorbě Večerníčku se podílela řada tvůrčích osobností. K nejvýznamnějším autorům literárních předloh patří zvláště spisovatelé Václav Čtvrtek, Pavel Šrut, Miloš Macourek či Rudolf Čechura, scenáristé se často inspirovali také dílem Josefa Lady a Jana Karafiáta. Mezi nejvýraznější výtvarníky patří například autor příběhů o krtkovi Zdeněk Miler, kreslíř a animátor Adolf Born či karikaturista Vladimír Jiránek. Režii a animaci se věnoval především mistr českého groteskního seriálu Václav Bedřich, dále Břetislav Pojar, Jaroslav Doubrava, Vlasta Pospíšilová, Eduard Hofman, Libuše Koutná či Zdeněk Smetana, který byl také významným výtvarníkem večerníčků, a řada dalších. V rolích vypravěčů se vystřídaly mnohé herecké osobnosti, například Karel Höger, Jiřina Bohdalová nebo Josef Dvořák.
Nejoblíbenějšími tuzemskými příběhy jsou animované seriály O krtkovi, Maxipes Fík, Mach a Šebestová, O loupežníku Rumcajsovi, Pohádky z mechu a kapradí, Bob a Bobek – králíci z klobouku, A je to! či jediný hraný večerníček Krkonošské pohádky. Za dobu existence pořadu bylo v Česku natočeno přes 300 dílů, mnohé písničky z nich zlidověly a některé večerníčkové postavičky se staly součástí lokální fiktivní historie a geografie (např. v Jičíně se nachází Rumcajsova ševcovna). Večerníček je také nejpopulárnějším programem České televize v zahraničí: kromě všech evropských zemí se prodává i do zámoří, především do řady asijských zemí, do Austrálie, Indonésie, Keni, Zimbabwe či na Island.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
