Československý politik a lékař, byl jedním z „mužů 28. října“ a významným meziválečným československým politikem slovenského původu. Od roku 1935 působil jako profesor sociálního lékařství na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
*9. 8. 1867 Liesková, Uhersko (dnešní Slovensko) – †6. 12. 1950 Olomouc
Šrobár nejprve studoval na Slovensku. Již v té době ho zaujaly myšlenky panslavismu a za své přesvědčení byl jako student levočského gymnázia vyloučen ze všech uherských škol, proto středoškolská studia dokončil na Moravě v Přerově a medicínu vystudoval na univerzitě v Praze. Zde se aktivně zapojil do práce ve spolku Detvan. Silně ho zaujaly názory Tomáše Garrigua Masaryka a Šrobár se stal jeho celoživotním stoupencem. Po studiu pracoval jako praktický lékař v Ružomberku a roku 1906 kandidoval do uherského sněmu. Za své politické názory byl koncem první světové války krátce internován. V říjnu 1918 náhodou pobýval v Praze. Díky tomu se stal jedním z pěti „mužů 28. října“, za Slováky podepsal zákon o zřízení československého státu a provolání k občanům. Za první republiky se aktivně účastnil politického života, stal se poslancem i senátorem československého parlamentu a opakovaně i ministrem (pro správu Slovenska, školství, unifikaci i zdravotnictví) v několika československých vládách, většinou za agrární stranu. V době tzv. Slovenského štátu se angažoval v antifašistické odbojové skupině, která spolupracovala s československou reprezentací v londýnském exilu. Po roce 1945 Šrobár založil na Slovensku Stranu slobody a kandidoval s ní v parlamentních volbách v roce 1946. Po únoru 1948 vstoupil do Gottwaldovy vlády jako ministr pro sjednocení zákonů. Zemřel v Olomouci a pohřben je v Bratislavě.
Šrobár patřil k předním prvorepublikovým politikům názorově se hlásícím k Tomáši Garriguu Masarykovi. Výrazně se zasloužil o rozvoj školství na Slovensku. Politicky zůstal činný i v průběhu druhé světové války i v období poválečném. Za své mnohdy razantní a autoritářské postoje byl ale často kritizován. Klement Gottwald ho navrhl do své poúnorové vlády, aby v ní měl stoupence prvorepublikové masarykovské politiky a vytvořil tak zdání kontinuity československé politiky. I za vstup do Gottwaldovy vlády byl Šrobár mnohými kritizován, jiní ale jeho postoj hodnotí jako neschopnost opustit politiku nebo jako snahu ochránit svou rodinu a přátele.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
