Valdštejnský palác

VValdštejnský palác nechal postavit v letech 1623–1630 Albrecht z Valdštejna, jeden z nejvýznamnějších českých vojevůdců a šlechticů raného novověku. Jako hlavní architekti a stavitelé bývají nejčastěji uváděni Italové Andrea Sprezza a Giovanni Pieroni, od roku 1628 též Niccolo Serbergondi.  Během let 1623–1630 vznikl na Malé Straně rozsáhlý soubor palácových budov s reprezentativní zahradou a jízdárnou,  který od doby svého vzniku až do současnosti tvoří největší areál svého druhu v Praze. Kvůli stavbě muselo být zbořeno 26 domů, šest zahrad a dvě cihelny. S výjimkou let 1634–1639 zůstal palác v majetku rodu Valdštejnů až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován československým státem.

Rozsáhlý palácový areál o rozměrech až 340 m × 172 m má nepravidelný půdorys, který svým členěním z velké části respektuje původní křivky středověkých malostranských ulic. Jádro obytné části tvoří hlavní Valdštejnská budova na západní straně, soustředěná kolem dvou nádvoří. Jednotlivá průčelí jsou rytmizována dlouhými řadami oken a střešními vikýři. V interiérech se uplatnilo mimořádné množství štukové výzdoby od předních italských umělců, doplněné nástěnnými malbami na motivy antických bájí. Ústředním prostorem je Rytířský sál o rozměrech 24 m × 12 m, který prostupuje skrze dvě patra. Na velkolepé nástropní fresce je zde zpodobněn Albrecht z Valdštejna jako bůh Mars jedoucí na válečném voze. Na Valdštejnskou budovu navazuje ze severu křídlo koníren, tzv. Trčkovské křídlo, které dnes slouží jako jednací sál senátu, a tzv. Černínské atrium.

Zahrada paláce zabírá přibližně dvě třetiny celého areálu. Bohatou zeleň doplňuje čtvercová vodní plocha, tři kašny, umělá jeskyně (grotta) a četné sochy antických postav od nizozemského sochaře Adriana de Vries (dnes kopie, originály byly za třicetileté války odvezeny do Švédska). Na jižní straně se nachází unikátní stěna z umělých krápníků, které pokrývají také sousední voliéru. Nejvýraznějším prvkem zahrady je monumentální salla terrena, sloužící jako spojovací prostor mezi zahradou a palácem. Tato lodžie s mohutnou arkádou na zdvojených sloupech neměla svými rozměry v době vzniku ani později obdoby. Na západě zahradu uzavírá budova jízdárny, využívaná dnes Národní galerií pro pořádání výstav.

 

 

 

 

Horyna, Mojmír et al. Valdštejnský palác v Praze. Vyd. 1. Praha: Gema Art pro Kancelář Senátu Parlamentu České republiky, 2002. 517 s. ISBN 80-86087-35-2.
Kotalík, Jiří T. Architektura barokní. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 255 s. ISBN 80-86161-34-X.
Rygl, Tomáš. Valdštejnský palác: Senát Parlamentu České republiky: obrazový průvodce. [Jihlava]: pro Kancelář Senátu vydalo nakladatelství ATP, 2018. 1 složený list (10 nečíslovaných sloupců). ISBN 978-80-86893-94-5.