Václav III.

^*6. 10. 1289 Praha – ^†4. 8. 1306 Olomouc

Václav III. byl synem Václava II. a jeho první manželky Guty Habsburské. Již v dětství sehrál důležitou roli v zahraniční politice svého otce, když byl za jeho přispění v roce 1301 zvolen a korunován uherským králem (jako Ladislav V.). Proti jeho volbě se však postavil římský král Albrecht Habsburský a papež Bonifác VIII., kteří se obávali přílišného nárůstu moci Přemyslovců. Spojenými silami do roku 1304 dokázali strhnout podporu uherských magnátů na stranu svého kandidáta Karla Roberta z Anjou a přinutit Václava II., aby odvezl syna zpátky do Čech.

Poté, co se teprve patnáctiletý Václav ujal v roce 1305 vlády v Českém království, vzdal se nároku na uherskou korunu a uzavřel s Albrechtem Habsburským mír. Zároveň se však chystal obhájit své nároky na Polsko, kde se proti přemyslovské vládě postavil kujavský kníže Vladislav Lokýtek. Václav se proto spojil s řádem německých rytířů a oženil se s Violou Těšínskou, dcerou těšínského knížete Měška I. z rodu Piastovců, aby tak potvrdil své postavení v horním Slezsku. Během příprav na válečnou výpravu do Krakova však byl 4. 8. v Olomouci zavražděn. Za vraha byl označen jistý rytíř Konrád z Botenštejna, objednavatele vraždy se však nikdy nepodařilo zjistit. S Václavem vymřel po více než 400 letech vlády v Čechách rod Přemyslovců po meči.

 

BARTLETT, Robert et al. Přemyslovci: budování českého státu. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
RYANTOVÁ, Marie, ed., VOREL, Petr, ed. a ANTONÍN, Robert. Čeští králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 583 s., [8] s. barev. obr. příl. Historická paměť. Velká řada; sv. 16. ISBN 978-80-7185-940-6.