Václav II. (kníže)

^*1137 Praha – ^†po 1192

Kníže Václav II. byl nejmladším synem Soběslava I. a Adléty Uherské. Většinu života byl nucen pobývat v exilu, výjimkou se stala pouze vláda jeho bratra Soběslava II. (1173–1178). V roce 1184 se postavil do čela neúspěšné vzpoury proti knížeti Bedřichovi, během níž marně obléhal Pražský hrad. Do Čech se vrátil až po nástupu Konráda II. Oty, který jej pověřil správou země do doby, než se vrátí z římské jízdy císaře Jindřicha VI. Když Konrád v roce 1191 v Itálii zemřel, nastoupil Václav na jeho místo. Již po několika měsících vlády však byl svržen dalším z Přemyslovců, Přemyslem Otakarem I., který se těšil podpoře pražského biskupa Jindřicha Břetislava. Poté, co výměnou za tučný úplatek schválil změnu na trůně císař, opustil Václav zemi. Po cestě byl však zajat míšenským markrabětem Albrechtem a zbytek života patrně strávil v jeho vězení.

BLÁHOVÁ, Marie, FROLÍK, Jan a PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české. Svazek 1. Praha: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-264-1.
RANDÁK, Jan a kol. Osobnosti českých dějin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 432 s. ISBN 978-80-242-4196-8.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí: (1034-1198). 2., opr. a dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. Česká historie; sv. 2. ISBN 978-80-7106-905-8.