Univerzita Karlova

Univerzita Karlova byla založena v letech 1347–1348 císařem a českým králem Karlem IV. a papežem Klementem VI. jako vůbec první univerzita na sever od Alp a na západ od Francie. Během 60. a 70. let 14. století se stala významnou evropskou vzdělávací institucí a centrem českých reformistů usilujících o nápravu církve. S vypuknutím husitských válek v roce 1420 se přihlásila k utrakvismu a stala se tak první nekatolickou univerzitou v Evropě. Zároveň však přišla o všechny fakulty kromě artistické (dnes filozofická) a izolace od evropského dění vedla ke snížení jejího významu na regionální úroveň. Intelektuálním a vzdělávacím centrem českých nekatolíků zůstala až do jejich porážky v bitvě na Bílé hoře (1620). Roku 1622 byla předána jezuitům a roku 1654 sloučena s jezuitskou kolejí v Klementinu v Karlo-Ferdinandovu univerzitu.

V období osvícenství (1740–1790) bylo vzdělávání na univerzitě zmodernizováno a zbaveno zbytků církevního dohledu. Formu moderní vysoké školy získala v letech 1848–1849, stále sílící národnostní soupeření mezi Čechy a Němci pak vedlo v roce 1882 k jejímu rozdělení na českou a německou část. Česká část po vzniku nezávislého Československa v roce 1918 získala název Univerzita Karlova, zatímco německá byla reformována v Německou univerzitu v Praze (zanikla s koncem druhé světové války v roce 1945). Její studenti a profesoři sehráli významnou úlohu v odporu proti nacistické okupaci (který vyústil až v uzavření českých vysokých škol Němci) i proti komunistickému režimu (pochod studentů k prezidentu Benešovi v roce 1948, sametová revoluce v roce 1989).

V současnosti Univerzita Karlova sdružuje 17 fakult, na nichž se v roce 2019 vzdělávalo 46 401 studentů. Podle mezinárodních žebříčků se stabilně řadí mezi 500 nejlépe hodnocených univerzit na světě a jako nejlépe hodnocená v České republice. Během více než 600leté historie univerzity působily v jejích prostorách jako studenti či vyučující přední osobnosti české i světové historie, vědy a kultury, např. církevní reformátor Jan Hus (1372–1415), filozof Bernard Bolzano (1781–1848), obrozenci Josef Dobrovský (1753–1829) a Václav Vladivoj Tomek (1818–1905), první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský (1890–1967) a krátce i slavný teoretický fyzik Albert Einstein (1879–1955).

ŠTEMBERKOVÁ, Marie. Univerzita Karlova: historický přehled. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011. 199 s. ISBN 978-80-246-2014-5.
Čísla, fakta, statistiky - Univerzita Karlova [online]. 5. 6. 2020 [cit. 1. 12. 2020]. Dostupné z: https://cuni.cz/UK-4054.html.