Třetí republika

 

Ideová a politická východiska třetí republiky byla položena již v prosinci roku 1943, kdy byla exilovým prezidentem Edvardem Benešem v Moskvě podepsána oboustranná Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi SSSR a Československem. Tato smlouva představovala spolu s Košickým vládním programem z dubna roku 1945 určitou výchozí tezi pro ideovou, kulturní a zahraničněpolitickou orientaci Československa po skončení druhé světové války. Politicky byla třetí republika inspirována zkušenostmi válečné okupace, angažovaností českého fašismu a konzervativní pravice v éře druhé republiky a také zkušeností velké hospodářské krize ve 30. letech. Byla orientována na velmi úzkou hospodářskou, kulturní, vojenskou a politickou spolupráci se Sovětským svazem. Ve snaze zabránit opakování dalších hospodářských krizí byl ve třetí republice znárodněn klíčový průmysl a bankovní sektor. Nový parlament byl nazván Národní frontou, právo na politické zastoupení a reprezentaci však měly pouze levicové strany a křesťanskosociální Československá strana lidová, otevřeně pravicové  konzervativní strany v čele s Agrární stranou se na politickém životě nesměly dále podílet. Dominantní politickou úlohu si osvojili komunisté, kteří také se ziskem 40 procent hlasů vyhráli volby v roce 1946.

Pro kulturní a politické klima třetí republiky byla typická celá řada jevů: budovatelské nadšení, silná počáteční euforie, pocity slovanské vzájemnosti, diskuse o genezi a směřování národní identity, důraz na sociální spravedlnost a silný patriotismus. Řada jevů však byla negativních, neboť v rámci spojeneckých závazků se SSSR byla pěstována autocenzura, byly deformovány demokratické principy parlamentarismu. Upadala otevřená a věcná kritika a občanská diskuse nad každodenními problémy. Víra prezidenta Edvarda Beneše, že by třetí republika mohla být zprostředkovatelem mezi západní liberální demokracií a východním socialismem, byla podrývána nedemokratickými výstupy komunistů, vrcholícími v únoru 1948 všeobecnou vládní a parlamentní krizí a nastolením komunistické diktatury.

FROMMER, Benjamin. Národní očista: retribuce v poválečném Československu. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010. 504 s. Novověk; sv. 9. ISBN 978-80-200-1838-0. Dostupné také z: http://eknihy.nkp.cz/search/handle/uuid:ced3dd52-e38d-11e0-9c44-001e4ff27ac1.
KAPLAN, Karel. Národní fronta 1948-1960. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. 907 s. Historie. ISBN 978-80-200-2074-1.