Třeboň

Třeboň leží v Třeboňské pánvi v okrese Jindřichův Hradec. Městem protéká Zlatá stoka, jeden z četných historických kanálů zdejší rybniční soustavy při řece Lužnici. Původní osada a dvorec vznikly ve 12. století při stezce z Čech do Rakous. Od roku 1366 patří město rodu Rožmberků, který ve své době konkuroval i panovnické moci. Za husitských válek Třeboň díky kvalitnímu opevnění a okolním mokřadům odolala útokům. Na konci 15. století zakládá Štěpánek Netolický v okolí první rybníky, v 16. století v tom pokračují Mikuláš Ruthard z Malešova, a zejména Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který založil v těsné blízkosti města rybník Svět a rovněž nedaleký Rožmberk, největší rybník ČR a jeden z největších na světě. Zlatý věk Třeboně nastává v druhé polovině 16. století za Viléma z Rožmberka, druhého nejmocnějšího muže království, a vrcholí za posledního Rožmberka – Petra Voka. Od roku 1660 jsou majiteli panství Schwarzenbergové. Výraznější průmyslový rozvoj v 19. století Třeboň minul, ta se zato stala regionálním střediskem kultury a vzdělanosti. V polovině 19. století zde zakládá místní učitel Václav Hucek slatinné lázně.

Dnes je město známé nejen jako rekreační a lázeňské středisko (Bertiny lázně, Lázně Aurora), ale také díky největšímu rybářství v zemi a starobylému pivovaru Regent. Dobře dochované historické jádro chrání městská památková rezervace a okolní krajinu s rybníky a mokřady chráněná krajinná oblast Třeboňsko (biosférická rezervace UNESCO). Ta má ve městě své sídlo a provozuje zde interaktivní Dům přírody Třeboňska. Z četných památek uveďme zámek, který společně s parkem patří k největším areálům tohoto typu v Česku. Je přístupný a zčásti v něm sídlí Státní oblastní archiv s bohatým fondem písemností. Masarykovo náměstí obklopují malebné měšťanské domy s podloubími. V renesanční budově radnice s vyhlídkovou věží dnes sídlí Tylovo divadlo, v němž vystupovali např. Antonín Dvořák a Ema Destinnová, i Městské muzeum a galerie. Hodnotný je gotický augustiniánský klášter a také kostel sv. Jiljí. Dochovalo se i městské opevnění s branami a baštami. Mimo centrum najdeme novogotickou schwarzenberskou hrobku (veřejnosti přístupnou), vodárnu Na Kopečku od Jana Kotěry a v lukách typické třeboňské roubené seníky. Slavnou rybníkářskou tradici připomíná Dům Štěpánka Netolického a Expozice sladkovodních ryb. Ve městě se pravidelně koná mj. Mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm, mezinárodní multikulturní festival Okolo Třeboně či festival vážné hudby Třeboňská Nocturna.

HULE, Miroslav. Rybníkářství na Třeboňsku: historický průvodce: povodeň r. 2002. Druhé upravené a doplněné vydání. V Třeboni: Carpio, 2003. 250 stran. ISBN 80-86434-17-6.
HULE, Miroslav a ZEMAN, Marek. Průvodce lázeňského hosta Třeboní. V Třeboni: Carpio, 2006. 196 s. ISBN 80-86434-14-1.
OURODOVÁ-HRONKOVÁ, Ludmila et al. Schwarzenberská krajina Hlubocka a Třeboňska: proměna krajiny na vybraných schwarzenberských panstvích v letech 1660-1930. Vydání první. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2017. 287 stran. ISBN 978-80-85033-79-3.
MATOUŠ, František. Třeboň. 1. vyd. Praha: Odeon, 1972. 237 s. Památky. Řada: Městské památkové rezervace; sv. 24.
PSÍKOVÁ, Jiřina. Takové byly a jsou třeboňské lázně. Vyd. 1. Třeboň: Bertiny lázně, 2003. 130 s. ISBN 80-239-0517-1.
PSÍKOVÁ, Jiřina a ZIEGLER, Jan. Třeboň. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 75 s., [76] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-988-8.