Třebíč

Třebíč leží na řece Jihlavě v etnografickém regionu Podhorácko. Roku 1101 byl na místě dnešního zámku založen benediktinský klášter. Jako město je Třebíč poprvé zmiňována k roku 1277. Významně vzkvétala za vlády Lucemburků. Během války českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem Korvínem bylo město zničeno a několik let údajně vůbec neexistovalo. Z řemesel se rozvinulo především koželužství. V 19. století na to navázala obuvnická továrna Carl Budischowski – BOPO, později odkoupená Tomášem Baťou, který ve čtvrti Borovina vystavěl kolonii typicky baťovských cihlových domků. Druhým známým podnikem je továrna na limonády ZON. V Třebíči bylo vlivem rozvinutého průmyslu významné dělnické a komunistické hnutí, pocházeli odsud zakladatel KSČ Bohumír Šmeral a normalizační prezident Ludvík Svoboda (narozen v blízkém Hroznatíně). Od 70. let 20. století ve městě v souvislosti s výstavbou nedaleké jaderné elektrárny Dukovany postupně vznikla velká panelová sídliště. V roce 2003 byly zdejší židovské ghetto, hřbitov a bazilika zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO.

Dnešní Třebíč je nejen průmyslovým městem, ale díky svým památkám také turistickým magnetem. Výše zmíněné židovské ghetto zvané Zámostí patří k největším židovským čtvrtím v Evropě, má dvě synagogy a starobylý židovský hřbitov, jeden z největších v ČR. Ve čtvrti Podklášteří se nachází bývalý benediktinský klášter, později přestavěný na zámek (dnes muzeum), a hodnotná bazilika svatého Prokopa. V centru města najdeme rozlehlé Karlovo náměstí s cennými domy (Malovaný, Černý, Národní dům, funkcionalistická spořitelna), kostelem sv. Martina z Tours a zpřístupněnou městskou věží. V okrajových částech stojí za pozornost kaple Povýšení sv. Kříže na návrší Kostelíček (Strážná hora), větrný mlýn, bývalé popraviště či parky Libušino a Týnské údolí. Z kulturních institucí jmenujme Muzeum Vysočiny, Galerii Ladislava Nováka, galerii Malovaný dům a Zadní synagogu, Muzeum staré zemědělské techniky, ekotechnické centrum Alternátor či Divadlo Pasáž. Konají se zde hudební festivaly Zámostí, Concentus Moraviae a Třebíčský operní festival, Třebíčský židovský festival a Festival divadla 2–3–4 herců.

V Třebíči se narodili nebo žili Antonín Kalina – zachránce Židů před holocaustem, výtvarník a básník Ladislav Novák, herec Miroslav Donutil či hokejista Patrik Eliáš. Žáky zdejšího gymnázia byli spisovatelé Jakub Deml, Vítězslav Nezval, Jan Zahradníček a literární kritici Bedřich Fučík a Bedřich Václavek.

FIŠER, Rudolf. Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a hřbitov v Třebíči. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2009. 142 s. Světové památky UNESCO. ISBN 978-80-87073-18-6.
FIŠER, Rudolf, NOVÁČKOVÁ, Eva a UHLÍŘ, Jiří. Třebíč: dějiny města. Vyd. 2. Třebíč: Blok, 2004- . 2 sv. ISBN 80-239-1822-2.
FIŠER, Rudolf, ed. a SEMOTANOVÁ, Eva, ed. Třebíč [kartografický dokument]. 1. vyd. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2001. 1 atlas ([16] s., 26 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 9. ISBN 80-7286-012-7.
HERZÁN, Lubor. Od asanace k UNESCO: příběh obnovy třebíčské židovské čtvrti. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2013. 287 s. ISBN 978-80-7268-973-6.
VALÁŠEK, Martin, HERZÁN, Lubor a JINDRA, Pavel. Třebíč v proměnách. Vydání druhé. Třebíč: Akcent, 2019. 158 stran. ISBN 978-80-7497-306-2.
ZEJDA, Radovan. Třebíčsko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 1. vyd. Tišnov: Sursum, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-9.