Sociolog, filozof a první prezident samostatné Československé republiky po roce 1918. Jako politická ikona a symbol morální integrity dodnes ovlivňuje normy demokratické diskuse a politické rétoriky, je středobodem české historické paměti 20. století.
* 7. 7. 1850 Hodonín – † 14. 9. 1937 Lány
Jako politický myslitel byl Tomáš Garrigue Masaryk nejvíce ovlivněn pozitivistickými idejemi filozofa Augusta Comta a prudkým rozvojem sociologie během druhé poloviny 19. století. Tím se blížil ikonickým postavám evropských humanitních věd typu Maxe Webera. Masaryk přitom usiloval o splynutí přísně vědecké sociologie a protestantské etiky, silně kritizoval některé nihilistické a autokratické tendence evropského myšlení, odmítal Nietzscheho filozofii titánství a nadčlověka a formuloval proti takovému pojetí svébytný program demokratického humanismu. To je jasně patrné už v jeho odborném spise o sebevraždě jako moderním sociálním fenoménu, který v roce 1881 patřil vůbec k prvním odborným pracím na toto téma. Roku 1895 Masaryk publikoval spis Česká otázka, který byl úvahou nad smyslem a směřováním českých dějin. Masaryk dovozoval, že idea demokracie se zrodila v protestantské náboženské reformaci, která má počátek v Čechách 15. století. Tím také určil historický smysl existence českého národa – dospívat skrze své dějinné uvědomění k realizaci humanistického ideálu demokracie a bratrství. Vlastní politické krédo Masaryk osvědčil např. při aféře tzv. hilsneriády, kdy v soudním sporu, týkajícím se domnělé rituální vraždy, čelil vlnám antisemitismu a hájil nespravedlivě obviněného žida Leopolda Hilsnera. Angažoval se také v obraně slovanských balkánských národů před militarismem rakouské vlády.
V letech 1918 až 1935 byl Masaryk prezidentem Československé republiky, na jejímž vzniku se v letech 1914–1918 podílel jako organizátor zahraničního odboje. Pod tituly „prezident osvoboditel“ a „prezident filozof“ se stal svého času mezinárodní i domácí politickou ikonou, symbolem politické etiky a faktickým ztělesněním demokratické linie státu. Ztělesňoval morální apel a program až na hranici kultu osobnosti Po Únoru 1948 byl jeho odkaz uměle potlačen, ale po Sametové revoluci roku 1989 znovu revidován a Masarykův kult dodnes přežívá jako součást české liberální tradice.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.