Teplice

Teplice leží v kotlině mezi Krušnými horami a Českým středohořím, pod dominantním vyvřelým vrchem Doubravská hora s pozůstatky hradu. Vznikly spojením lázeňských měst Teplice a Šanov a několika dalších průmyslových měst či obcí (např. Trnovany, Řetenice). Zdejší teplé prameny znali už Keltové, proto bývají Teplice považovány za nejstarší lázně ve střední Evropě. Ve druhé polovině 12. století zde královna Judita založila klášter benediktinek, ve kterém se později nechala pohřbít. Ve 13. století zde při obchodní stezce do Saska vyrostlo opevněné město. Ve městě žila významná židovská menšina, po Praze druhá nejstarší v Čechách (zmínka již 1414). Ztráty obyvatelstva za třicetileté války byly kompenzovány německými kolonisty, čímž se Teplice germanizovaly. Od 16. století se zdejší lázně postupně proslavily v celé Evropě. Požár roku 1793 byl podnětem k velké klasicistní přestavbě města. Od 19. století se ovšem lázeňský provoz dostával do konfliktu s průmyslovým rozvojem: těžba hnědého uhlí v okolí způsobila znečištění životního prostředí a ztrátu některých léčivých pramenů. Teplice však stále byly vyhledávaným místem léčby i společenských styků: v roce 1812 se zde sešli Ludwig van Beethoven a Johann Wolfgang Goethe, o rok později tu panovníci Rakouska, Pruska a Ruska podepsali dohodu o společném postupu proti Napoleonovi. Lázně navštívila celá řada dalších osobností – např. skladatelé Fryderik Chopin, Franz Schubert či Richard Wagner, z českých národních buditelů pak mj. Josef Dobrovský, Josef Jungmann a František Palacký. Roku 1938 připadly Teplice německé třetí říši a v březnu 1939 byla vypálena zdejší unikátní synagoga. Po válce byl protežován těžký průmysl a město citelně zasáhly demolice historické zástavby včetně bývalého židovského ghetta, poničeného bombardováním v roce 1945. V roce 1989 byly Teplice místem prvních listopadových demonstrací proti komunistickému režimu, podnícených zničeným životním prostředím a zhoršenou smogovou situací.

Z četných noblesních staveb lázeňské části zmiňme Císařské, Kamenné, Nové, Hadí a tzv. Vojenské lázně, v historickém centru pak najdeme barokně-klasicistní zámek (dnes Regionální muzeum Teplice), kostel sv. Jana Křtitele a řadu dalších kostelů převážně z 19. století, moderní budovu divadla a expresionistický palác Concordia. Hraje zde fotbalový klub FK Teplice.

V Teplicích se narodili např. polární badatel Julius von Payer – objevitel souostroví Země Františka Josefa, básník Hanuš Bonn či historik Dušan Třeštík.

BUDINSKÁ, Jitka a ZERJATKE, Petra. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006. 164 s. Monografické studie RMT; sv. 39. ISBN 80-85321-43-2.
HANZLÍK, Jan, ZAJONCOVÁ, Jana a HÁJKOVÁ, Lenka. Teplice: architektura moderní doby: 1860-2000 = Teplitz: Architektur der modernen Zeit: 1860-2000. Překlad Markéta Blažejová a Jutta Maria Beneš. 1. vydání. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2016. 359 stran. ISBN 978-80-85036-66-4.
Inverze 89. Teplice: Temory z.s., 2019. 219 stran. ISBN 978-80-270-6876-0.
KILIÁN, Jan a kol. Teplice. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 541 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN 978-80-7422-339-6.
KOCOURKOVÁ, Květoslava a VILÍM, Karel. Teplice. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 77 s., [72] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-966-6.
MRÁČEK, Jakub. Teplická nej... Druhé vydání. Teplice: Jakub Mráček, 2017. 169 stran. ISBN 978-80-906665-1-1.
Teplice///Teplitz: architektura na severu Čech [online]. [Teplice]: Pro Polis Teplice, [2010?]- [cit. 2020-01-27]. Dostupné z: http://teplice-teplitz.net.
ZYKMUND, Jan et al. Teplice = Teplitz-Schönau. No 1, Lázeňskou branou na Královskou třídu. Vyd. 1. [Břeclav]: Europrinty, 2012. 457 s. ISBN 978-80-905175-2-3.
ZYKMUND, Jan et al. Turn. Vyd. 1. [Česko]: Europrinty, 2010. 401 s. ISBN 978-80-254-8772-3.