Telč

Telč leží v kopcovité krajině na úpatí Javořické vrchoviny. Území města bylo trvale osídleno už koncem 12. století, ale poprvé je Telč spolehlivě doložena až v roce 1335. Roku 1339 ji získává rod pánů z Hradce, za jejichž vlády zde vzniká hrad, kostel a opevnění, posílené o soustavu tří rybníků a vodní příkop. Jako město se uvádí k roku 1366. V roce 1530 Telč vyhořela a o 20 let později zde začíná vládnout Zachariáš z Hradce, jenž nechává zámek přestavět. I město vzkvétá a získává podobu, kterou si prakticky uchovalo dodnes. V následujících staletích totiž nedošlo k výraznějšímu rozvoji města (železnice je sem přivedena až roku 1898) a tím pádem ani k zásahům do omezené plochy historického jádra. Jedinečnost uchovaného celku byla důvodem, proč bylo město roku 1992 zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.

Dnes je město oblíbeným turistickým cílem i lokací filmařů, zvláště při natáčení pohádek. Telčské historické centrum – Vnitřní Město – je městskou památkovou rezervací. K nejcennějším stavbám patří zámek se zachovanými interiéry, farní kostel sv. Jakuba Staršího s vyhlídkovou věží, barokní jezuitský kostel Jména Ježíš, kostel sv. Ducha s pozdně románskou věží (vyhlídka), barokní morový sloup, výborně dochované měšťanské domy, zejména na náměstí Zachariáše z Hradce, městské opevnění s Dolní a Horní branou, hřbitovní kostel sv. Anny, synagoga a židovský hřbitov. Místní část za rybníkem – Staré Město – je chráněna jako městská památková zóna a najdeme zde gotický kostel Matky Boží. Z turisticky přístupných atrakcí uveďme kromě zmíněného zámku Muzeum Vysočiny Telč, Telčský dům, Městskou galerii Hasičský dům, Expozici historie železniční dopravy (u nádraží) a Telčské podzemí. Ve městě se koná hudební festival Prázdniny v Telči.

V bezprostředním okolí města lze navštívit rozhlednu Oslednice či působivý osamoceně stojící kostel sv. Jana Nepomuckého u Krahulčí. Ve vzdálenějším okolí najdeme druhou renesanční perlu moravského jihu – městečko Slavonice – a také Dačice s rozsáhlou městskou památkovou zónou a dvěma zámky. Severním směrem leží Třešť, proslulá svými betlémy a letními pobyty Franze Kafky, a malebné historické město Počátky, rodiště Otokara Březiny, který v Telči studoval na gymnáziu.

DRDÁCKÝ, Miloš, ed. et al. Dějiny Telče v díle místních historiků. Telč: Drdácký-Aristocrat, 2004. [300] s. Historie a ochrana kulturního dědictví; sv. 2. ISBN 80-901118-8-2.
GRYCOVÁ BENEŠOVÁ, Helena a PROCHÁZKA, Lubomír. Telč a okolí. Vydání první. Praha: Paseka, 2016. 191 stran. Zmizelá Morava. ISBN 978-80-7432-702-5.
GORYCZKOVÁ, Naďa et al. Průvodce architekturou Telče = Telč architecture guide. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, 2015. 366 stran. ISBN 978-80-7480-035-1.
KROUPA, Jiří a JAKUBEC, Ondřej. Telč: historické centrum. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos Books, 2013. 109 s. Světové památky UNESCO. ISBN 978-80-87073-70-4.
RAMPULA, Josef. Domy v Telči. Telč: Drdácký-Aristocrat, 1999. 387 s. Historie a ochrana kulturního dědictví; sv. 1. ISBN 80-901118-7-4.
ŠIMŮNEK, Robert, ed. Telč [kartografický dokument]. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2001. 1 atlas (26 mapových listů, 21 s. textu a fot.). Historický atlas měst České republiky; 10. ISBN 80-7286-024-0.