Tatra 11

Tatra T11, tzv. „Jedenáctka“ je současně prvním modelem Tatry, který využíval jedinečnou kombinaci hlavních komponentů, jež jsou dodnes montovány na nákladní vozidla. Ta spočívá v páteřové nosné rouře a zadní kyvadlové polonápravě s nezávislým pérováním kol, což umožňovalo nasazení lehké karoserie. Jednalo se o lidový vůz, nabízený v základní verzi za 40 000 Kč, který se objevil hned po první světové válce, kdy poptávka po nových autech nebyla vysoká.

Konstruktérem Tatry 11 byl Hans Ledwinka. Jeho cílem bylo postavit relativně levný a jednoduchý automobil. Ten později znamenal průlom ve vývoji Tatry a stal se vůbec prvním vozem zkonstruovaným na základě tzv. „tatrovácké koncepce“, tedy zmíněné unikátní konstrukce podvozku. Ledwinka tuto koncepci původně vyvíjel pro rakouský Steyr, tento výrobce o ni však neprojevil zájem. Tatra 11 byla oficiálně představena na 15. ročníku Pražského autosalonu 28. 4. 1923. Základní verzi vozu představoval phaeton, dále se vyráběly i limuzíny, kabriolety, sanitky, valníčky a pohřební a sportovní vozy. Byl poháněn vzduchem chlazeným dvouventilovým dvouválcem o objemu 1 056 cm³ a výkonu 12 koní, který umožňoval maximální rychlost 60 km/h při spotřebě 9–10 l na 100 km. Délka auta dle provedení činila 3 420, respektive 2 635 mm, hmotnost byla 520 kg. Protože byl motor chlazen ventilátorem, umístěným na motorovém setrvačníku, téměř vůbec se nepřehříval ani v horách a pouštích, a nevyžadoval  tedy téměř žádnou údržbu. 

Na základě Tatry 11 byly také postaveny závodní vozy s výrazně větším výkonem motoru, které obsadily první místa např. v závodě na Sicílii v roce 1925 či v jízdě Leningrad–Moskva–Tbilisi–Moskva, dlouhé 5 300 km. Za celou dobu výroby vyjelo z továrny skoro 3 600 kusů, v roce 1926 byla „Jedenáctka“ nahrazena Tatrou 12.

KRÁL, Zdeněk. Století českého automobilu. 1. vyd. Praha: BB/art, 2010. 221 s. ISBN 978-80-7381-806-7.
ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Dvě století českých automobilů. 1. vydání. V Brně: CPress, 2015. 160 stran. ISBN 978-80-264-0716-4.