Lehké obrněné vozidlo vyráběné v letech 1936–1950 firmou ČKD. Představovalo jeden z nejpokročilejších strojů své třídy a bylo úspěšně exportováno do několika zemí.
Tančíky AH-IV vznikly v souvislosti se snahou ČKD uplatnit své kapacity na výrobu obrněných vozidel i pro export do zahraničí. V lednu 1935 koncern obdržel poptávku z Íránu na stovku tančíků o hmotnosti dvou až tří tun. S nabídkou svého staršího stroje Praga P-I neuspěl, dar íránskému šáhovi a obratné vyjednávání však podniku zajistily objednávku na teprve vyvíjený typ, který později dostal označení AH-IV. Již v září 1935 vyjel z továrny první prototyp a během let 1936–1937 byla celá objednávka (mezitím snížená na 50 kusů) úspěšně předána.
AH-IV byl tančík o hmotnosti necelé 4 t, jehož primárním úkolem byl průzkum a případná podpora pěchoty. Maximální rychlost se pohybovala mezi 40–45 km/h. Pancíř o síle 5–12 mm měl odolat palbě pěchotních zbraní běžné ráže a střepinám granátů. Výzbroj tvořil lehký kulomet ZB vz. 26 nebo vz. 30 ráže 7,92 mm umístěný vedle řidiče a těžký kulomet ZB vz. 35 nebo vz. 37 v samostatné otočné věži, která zároveň druhému členu posádky umožňovala mnohem lepší výhled, než jaký měl u klasických bezvěžových tančíků typu Carden Loyd.
Krátce po íránské objednávce projevilo o tančíky z ČKD zájem také Rumunsko, které v srpnu 1936 objednalo 35 kusů, dodaných o dva roky později. Rumunské stroje označované jako R-1 se v rámci průzkumných jednotek jízdních divizí zúčastnily v roce 1941 operace Barbarossa a o rok později bitvy u Stalingradu. Ještě na jaře 1945 jich Rumuni nasadili 11 při osvobozování Československa. Další objednávka přišla ze Švédska, kde ČKD obstála v konkurenci britských i místních výrobců a získala zakázku na dodávku 50 AH-IV-S. Tyto tančíky, Švédy označované Strv m/37, doznaly oproti ostatním výrazných vylepšení, byly vybaveny dvěma kulomety ve věži, velitelskou kupolí a silnějším motorem, který jim umožňoval vyvinout rychlost až 61 km/h. Ve Švédských ozbrojených silách sloužily až do roku 1953. Přestože celková koncepce tančíků byla již po druhé světové válce dávno zastaralá, podařilo se ČKD v roce 1948 uzavřít ještě jeden obchod, když si 20 strojů objednala Etiopie. O jejich činnosti není prakticky nic známo, byly však používány nejspíše především k policejním účelům, přičemž minimálně jeden tančík byl ještě v 80. letech ukořistěn somálskou armádou.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.