Tábor

Tábor leží na řece Lužnici v Táborské pahorkatině. Ostroh, kde se dnes nachází historické jádro, byl osídlen již od pravěku. Ve 13. století zde byla rozsáhlá osada zvaná patrně Hradiště. Přemysl Otakar II. na jejím místě hodlal založit město, ale podařilo se to až na jaře 1420 husitům. Ti nové město pojmenovali podle biblické hory Tábor u Nazaretu. Zavedli zde jakýsi „křesťanský komunismus“, který spočíval v dobrovolném odevzdání majetku do velkých kádí a jeho sdílení. Vybudovali také mocné vojsko. Táborští obyvatelé, zvaní táborité, byli důležitým činitelem v dějinách husitského hnutí. Roku 1437 se smířili se Zikmundem Lucemburským a Tábor se stal královským městem. Za konec husitského Tábora se pokládá rok 1452, kdy se čtyři hejtmani (táborští předáci) vzdali Jiřímu z Poděbrad a uznali jej za panovníka. Mezi léty 1750 a 1848 byl Tábor krajským městem. V 19. a na začátku 20. století se stal střediskem hospodářství a vzdělanosti, díky své radikální husitské minulosti sehrál významnou symbolickou úlohu v emancipaci českého národa. Vzniklo tu první reálné gymnázium s výlučně českým vyučovacím jazykem (1862), podle projektu Františka Křižíka byla mezi Táborem a Bechyní zprovozněna první elektrická železnice v celém Rakousku-Uhersku (1903), která dosahovala délky 24 km. Ve 20. století se Tábor stal významným regionálním střediskem, v roce 1929 se zde konala rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava. Po druhé světové válce se město rozrostlo o nová sídliště a dnes tvoří se sousedními městy Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí aglomeraci se 45 tisíci obyvateli.

Tábor je městskou památkovou rezervací a mezi mnoha pamětihodnostmi vyniká hrad Kotnov, hodnotná pozdně gotická stará radnice (dnes muzeum a vstup do podzemí) a kostel Proměnění Páně, Kostnický dům, nádrž Jordán – nejstarší ve střední Evropě (1492). K návštěvě láká Husitské muzeum, které má ve správě několik poboček i trasu historickým podzemím, vyhlídková věž u kostela, několik výtvarných galerií či městské divadlo. Milovníky přírody potěší botanická a zoologická zahrada, Husův park či Granátová skála. Mimo centrum města stojí za pozornost malebné poutní místo Klokoty, zámek Měšice a rozhledna Hýlačka. V nedalekém Sezimově Ústí se nachází vila druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše (veřejně přístupná) a zřícenina hradu Kozí hrádek, památná díky pobytu Jana Husa.

Narodili se zde sociolog a filozof Emanuel Chalupný, hudební skladatel Oskar Nedbal, fotograf Josef Jindřich Šechtl a politik Miroslav Kalousek.

BRÁTKA, Petr, ed. a kol. Tábor [kartografický dokument]. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 1999. 1 atlas (8 s., 24 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 7. ISBN 80-85268-95-7.
HUBIČKOVÁ, Eva a VYBÍRAL, Zdeněk. Tábor. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2013. 54 s., [88] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-303-4.
KLÍNKOVÁ, Hana, ed. a AUGUSTA, Pavel, ed. Kniha o městě Tábor. Vyd. 1. Praha: MILPO, 2001. 167 s. ISBN 80-86098-18-4.
OLŠÁKOVÁ, Doubravka, ed. a VYBÍRAL, Zdeněk, ed. Husitský Tábor a jeho postavení v české historiografii v 70. a 80. letech 20. století: uspořádaného Výzkumným centrem pro dějiny vědy ve spolupráci s Husitským muzeem v Táboře dne 11. září 2003 v prostorách FF UK v Praze. Ústí nad Labem: K vyd. připravilo nakl. Albis international, 2004. 495 s. Husitský Tábor, suppl. 2. ISBN 80-86067-98-X.
ŠECHTL, Ignác, HUBIČKA, Jan a HUBIČKOVÁ, Eva. Tábor: malovaný světlem: fotografie z archivu Šechtl a Voseček od roku 1868 do současnosti = Tábor: painted by light: photographs from Šechtl & Voseček Archive from 1868 to the present day. Překlad Andrew Goodall a Šárka Hubená. [Tábor]: Marie Šechtlová, 2016. 219 stran (některé složené). ISBN 978-80-904323-4-5.
ŠMAHEL, František a kol. Dějiny Tábora. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1988- . sv. ISBN 80-7016-015-2.