Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Svatopluk Čech

Svatopluk Čech

Básník, v jehož tvorbě vrcholí tradice české veršované povídky 19. století, a prozaik, který vytvořil satirický obraz měšťáka. Náležel k ruchovské generaci a svými obdivovateli byl považován za knížete českého literárního Parnasu.


ČTK/Autor neznámý.
Podrobné informace

*21. 2. 1846 Ostředek u Benešova – 23. 2. 1908 Troja (dnešní Praha)

Svatopluk Čech navštěvoval gymnázium v Litoměřicích, maturoval však roku 1865 na německém piaristickém gymnáziu na Novém Městě v Praze. Během studií přispíval do několika studentských časopisů, které taktéž redigoval, např. Zora, Krok a Lípa. Patřil mezi členy pražského literárního studentského spolku Ruch. Po studiu práv se střídavě věnoval advokátní praxi a redaktorské činnosti v periodikách Světozor nebo Lumír. Roku 1879 se definitivně rozhodl pro obnovení časopisu Květy. Jako čelný a velmi oblíbený představitel české literatury zastával v 80. letech velké množství důležitých společenských funkcí (předseda Uměleckém besedy a Spolku českých beletristů Máj). Jeho pohřeb na vyšehradském hřbitově se stal celonárodní manifestací. Ještě za autorova života byly na jeho počest pojmenovány sady na pražských Vinohradech a tři měsíce po smrti se Čechovo jméno objevilo v názvu jednoho z pražských mostů (Čechův most).

Na velmi žánrově bohatou tvorbu Svatopluka Čecha měly původně velký vliv obrozenecké ideály. V poezii vnímal verš jako řeč „vysokého“ umění. Psal eposy, sociální a politickou lyriku, satiru, povídky a romány. Idyla Ve stínu lípy (1879) z jeho tvorby spíše vybočuje, skládá se z veršovaných povídek a jejím základem jsou vzpomínky na dětství Litni. O něco později se stále častěji věnoval politické lyrice (Jitřní písně /1887/, Nové písně /1888), kde odsuzoval plané vlastenectví, zalíbení ve frázích a také napodobování ciziny. Nejoblíbenější Čechovou sbírkou, která se již během prvního roku dočkala 24 vydání, dlouho zůstávaly Písně otroka (1895), v nichž se pěvec snaží probudit národ z útlaku. V prozaické tvorbě vzbudil největší pozornost postavou Matěje Broučka z fantasticko-utopických povídek Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888) a Nový epochální výlet pane Broučka, tentokráte do XV. století (1888). Tyto satirické romány se také dlouho těšily  velké čtenářské oblibě.

Použité zdroje
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.