Sušice

Sušice leží na řece Otavě v šumavském podhůří v okrese Klatovy. Navzdory kopcovitému terénu zde bylo zjištěno už osídlení keltské (vysoko položené hradiště Sedlo), germánské a slovanské, jež souviselo zřejmě s rýžováním zlata v řece Otavě, u níž vznikla malá osada. Ta je poprvé zmiňována roku 1233, o 40 let později zde Přemysl Otakar II. založil město. Výsady královského města mu udělil Jan Lucemburský. Za husitských válek stálo město na straně táborského městského svazu, Sušičtí se účastnili důležitých vojenských akcí i jednání o basilejských kompaktátech. V 16. století město sužovaly četné požáry, přesto se však díky blízkosti Zlaté stezky a obchodu se solí rozvíjelo. V první polovině 19. století se zde začal uplatňovat průmysl – roku 1839 tu založil Vojtěch Scheinost nejstarší sirkárnu (výrobnu zápalek) na území Čech, která se rozrostla ve významný exportní podnik. Slavná sirkařská éra v Sušici skončila uzavřením továrny SOLO v roce 2008. V současnosti roste význam Sušice jako centra cestovního ruchu. Je východiskem pro výlety do národního parku Šumava a podobně jako Klatovy či Prachatice bývá označována jako „brána Šumavy“.

Sušice si zachovala řadu pamětihodností. Patří k nim zejména radnice s vyhlídkovou věží, několik kostelů, z nichž největší je gotický děkanský kostel sv. Václava, dále kapucínský klášter a také několik měšťanských domů s gotickým jádrem, např. renesančně přestavěný Voprchovský dům (dnes muzeum) a Rozacínovský dům (Stará lékárna) či barokní Krocínovský dům (hotel Fialka). Dochoval se i starý a nový židovský hřbitov. Moderní architekturu reprezentují budovy gymnázia a Masarykovy školy či objekty bývalých sirkáren SOLO. Na návrší východně od města stojí působivý barokní poutní kostel Anděla Strážce s křížovou cestou. Západně od Sušice je památná hora Svatobor s rozhlednou. V nejbližším okolí města lze navštívit zámek Hrádek u Sušice, keltské hradiště Sedlo či románské kostely v Albrechticích a ve Zdouni, ve vzdálenějším okolí pak atraktivní hrady Rabí a Velhartice. Ve městě sídlí Muzeum Šumavy, galerie Branka, v sokolovně hraje loutkové divadlo.

Kromě průkopníků českého sirkařství Vojtěcha Scheinosta a Bernarda Fürtha se v Sušici narodili např. malíř Maxmilián Pirner, režisér animovaných filmů Břetislav Pojar či hudebník Roman Holý.

BARTOŠOVÁ, Jana. Sušice. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 69 s., [80] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-842-3.
FARTÁK, Josef. 120 let sirkárny Solo Sušice. 1. vyd. Plzeň: Krajské nakladatelství, 1959. 41, [4] s., [8] s. obr. příl.
LHOTÁK, Jan, PACHNER, Jaroslav a RAZÍM, Vladislav. Památky města Sušice. Sušice: Město Sušice, 2012. 727 s. ISBN 978-80-260-2851-2.
LHOTÁK, Jan a kol. Sušice [kartografický dokument]. [1. vyd.]. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2014. 1 atlas (20, xv s., 41 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 27. ISBN 978-80-7286-229-0.
POKORNÝ, Milan. Literární Sušicko. Klatovy: Okresní knihovna, 1973. 59 s.
ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka, ed. Sušice objektivem 20. století. Sušice: Radovan Rebstöck, 2003. 95 s. ISBN 80-85301-88-1.