Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Strahovský klášter

Strahovský klášter

Nejstarší premonstrátský klášter v České republice a vynikající památka pražské  středověké a novověké architektury. Jeho součástí je i jedna z nejcennějších  a nejzachovalejších historických knihoven v zemi.


Pohled na Strahovský klášter z Petřína. Autor: che, licence CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha_Strahovsky_klaster.jpg
Podrobné informace

Strahovský klášter, známý také jako Mons Sion, byl založen v roce 1140 knížetem Vladislavem II. a olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem na návrší mezi Hradčany a Petřínem – Jindřich Zdík přivedl řeholníky z porýnského Steinfeldu. Strahovský klášter patřil mezi nejvýznamnější kláštery v Čechách, jeho rozvoj byl však přerušen v roce 1420, kdy byl vypleněn husity. Po dlouhém období úpadku započali strahovští opati na konci 16. století rozsáhlou obnovu klášterního areálu, který během následujících dvou staletí získal svoji dnešní barokní podobu. V roce 1950 klášter uzavřeli komunisté, v letech 1992–1993 však došlo k jeho obnovení, a nadále tak zůstává hlavním centrem premonstrátů v Čechách.

Dominantu klášterního jádra tvoří původně románská bazilika Nanebevzetí Panny Marie, přestavěná v polovině 18. století v barokním slohu. Představuje trojlodní chrám s dvěma bočními věžemi, které v pražském panoramatu dominují prostoru mezi Pražským hradem a Petřínem. Valenou klenbu hlavní lodi pokrývá rozsáhlý cyklus fresek s mariánskými motivy, zarámovanými ve štukovaných kartuších. K severní boční lodi přiléhá kaple sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, jehož ostatky byly do Strahovského kláštera slavnostně přeneseny v roce 1627. Budova konventu s křížovou chodbou si uchovává svůj původní půdorys z 12. století. Kromě barokních reprezentačních prostor a teologického sálu knihovny se zde nachází Strahovská obrazárna, jejíž kolekce děl z 14.–19. století patří k nejcennějším v zemi. Ve sklepních prostorách jsou dnes odhaleny rozsáhlé fragmenty původního románského zdiva.

Mimořádně cenná Strahovská knihovna ve svých sbírkách uchovává na 250 000 děl, z nichž zhruba 3 000 tvoří rukopisy, a je tak největší klášterní knihovnou v České republice. Její součástí jsou dva knihovní sály a tzv. kabinet kuriozit, předchůdce moderních přírodovědných sbírek. Teologický sál s bohatou štukovou výzdobou byl postaven v letech 1671–1679. V novější části knihovny, kterou tvoří klasicistní budova z let 1782–1784, se nachází monumentální Filozofický sál, jehož zdi téměř zcela vyplňují krásné, řezbami zdobené skříně.

Použité zdroje
BENEŠOVSKÁ, Klára et al. Architektura románská. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 183 s. ISBN 80-86161-34-X.
MACEK, Petr, BIEGEL, Richard a BACHTÍK, Jakub. Barokní architektura v Čechách. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015. 767 stran. ISBN 978-80-246-2736-6.
STAŇKOVÁ, Jaroslava, ŠTURSA, Jiří a VODĚRA, Svatopluk. Pražská architektura: významné stavby jedenácti století. Vyd. 1. [Praha: s.n.], ©1991. 355 s. ISBN 80-900209-6-8.
ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza. Strahovský klášter. Vyd. 1. Praha: Pro Strahovskou knihovnu Královské kanonie premonstrátů na Strahově vydala Jitka Kejřová, nakl. V ráji, 2008. 72 s. Bibliotheca Strahoviensis. ISBN 978-80-86758-52-7
VLČEK, Pavel, SOMMER, Petr a FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.