Počátky rodu Šternberků sahají do první poloviny 12. století k Diviši z Divišova, který byl přítelem a rádcem knížete Soběslava I. Divišovi potomci (od roku 1242 uvádění jako páni ze Šternberka) postupně získali rozsáhlé majetky ve středních Čechách, na severní Moravě a ve východních Čechách a počítali se mezi nejvýznamnější šlechtické rody obou zemí. V druhé polovině 13. století se od české větve oddělila větev moravská (sídlila na dnešním hradě Šternberk nedaleko Olomouce), která však vymřela v roce 1544. Za husitských válek patřili k předním podporovatelům katolické strany a krále Zikmunda, později naopak stáli v čele odboru proti husitskému králi Jiřímu z Poděbrad. Jako věrní katolíci si své společenské postavení udrželi i po bitvě na Bílé hoře a v roce 1661 byli povýšeni do stavu říšských hrabat. V 18. a 19. století patřili k důležitým podporovatelům českého národního obrození – s řadou obrozenců udržovali blízký vztah a sehráli důležitou roli při založení Národního muzea, jemuž věnovali několik cenných sbírek.
Svou spřízněnost s českým prostředím prokázali Šternberkové i ve 20. století, když se v době ohrožení Československa nacistickým Německem odmítli hlásit k německé národnosti a spolu s dalšími představiteli vlastenecké šlechty otevřeně deklarovali věrnost republice. Po únoru 1948 jim byl komunisty zabaven majetek, v roce 1992 však mohli jeho značnou část restituovat. V současnosti rod vlastní zámky Zásmuky, Častolovice, Jemniště a Český Šternberk. Jsou tak jediným rodem v Čechách, jehož někteří členové drží již od středověku své původní rodové sídlo.
Významní představitelé:
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.