Špilberk

Špilberk byl založen ve druhé polovině 13. století moravským markrabětem (později českým králem) Přemyslem Otakarem II. Gotický hrad patřil do konce 15. století k důležitým oporám královské moci na Moravě. Sídlila zde moravská markrabata, a v letech 1410–1411 byl dokonce rezidencí římského krále Jošta Lucemburského. Za třicetileté války jej Habsburkové nechali přestavět na moderní pevnost, aby mohl čelit případnému vpádu švédských vojsk. Dvojitá hradba a zděné bašty byly dokončeny právě včas, neboť v roce 1645 odolaly více než tříměsíčnímu neúspěšnému obléhání Brna švédskými vojsky. Přestavby a rozšiřování opevnění pokračovaly až do poloviny 18. století. V dalších letech pevnost proslula především jako obávané vězení pro nejtěžší zločince, které zde bylo zřízeno císařem Josefem II. v roce 1783. Svůj trest si zde odpykávala řada politických vězňů a revolucionářů z celé habsburské monarchie, mezi nimi i italský básník Silvio Pellico, který svým dílem Mé žaláře nechvalně proslavil Špilberk po celé Evropě. Po zrušení věznice v roce 1855 sloužila pevnost jako kasárna, ke své dřívější funkci se znovu vrátila během obou světových válek, kdy zde byli vězněni odpůrci rakouské monarchie, respektive nacistického Německa. Od roku 1959 sídlí na Špilberku Muzeum města Brna.

Původní gotickou podobu Špilberku téměř zcela zastřely pozdější přestavby. V přízemí bývalé věže a v sále jednoho z hradních paláců se dochovaly raně gotické křížové klenby a viditelný je též portál, kterým se kdysi vstupovalo do hradní kaple. Mohutné barokní opevnění muselo být v 19. století zčásti zrekonstruováno poté, kdy některé jeho části roku 1809 zničila na Napoleonův příkaz francouzská armáda. V severní a jižní části opevnění se na místě bývalého hradního příkopu nacházejí kasematy, vybudované v roce 1742. Tyto temné kryté chodby původně sloužily k rychlému a nepozorovanému přesunu vojáků a ke skladování zásob v případě obléhání. Dnes jsou oblíbeným cílem turistů. Většina budov v jádru pevnosti vznikla až ve 30. letech 19. století pro potřeby věznice. Jejich současná podoba pochází z let 1941–1942, kdy je němečtí okupanti upravili v historicko-romantickém duchu, odpovídajícím tehdejší velkoněmecké ideologii. Gotizující podoba východního křídla je výsledkem kontroverzní přestavby dokončené v roce 2000.

FRANĚK, Otakar a TOMAN, Oldřich. Špilberk. 1. vyd. Brno: Blok, 1968. 285 s.
MENCLOVÁ, Dobroslava a TOMAN, Oldřich. Hrad a pevnost Špilberk: národní kulturní památka. V Brně: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1967. 28 stran.