Sokolovna

Označení používané pro tělocvičny a sportoviště v řadě měst a vesnic České republiky. Jedná se nejen o sportovní, ale také kulturní a společenská centra. Kromě tělovýchovných areálů se v nich nacházejí také divadla, biografy i restaurace, a lze je proto chápat jako nedílnou součást kultury každodenního života české společnosti. Byly budovány z příspěvků sokolského hnutí, jejich výzdoba odráží dobové vlastenecké ideály a jejich existence svědčí o národní emancipaci českých a moravských vlastenců. Od 60. let 19. století do druhé světové války jich bylo postaveno několik stovek a mezi nejslavnější patří dnešní ústředí České obce sokolské, tzv. Tyršův dům v Praze na Újezdě, sokolovna v Rakovníku ve stylu geometrické moderny nebo raně funkcionalistická sokolovna a společenské centrum Stadion v Brně-Veveří.

DOLANSKÝ, Julius et al. Sto deset let Sokola: 1862-1972. Praha: Olympia, 1973. 114 s.
MAZÁČ, Tomáš. Nástin všesokolského výtvarnictví: proměny sokolství ve výtvarné řeči sletové propagace (1901-1948). 1. vydání. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2019. 99 stran, xl stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7325-478-0.
Mapa sokoloven [online]. Česká obec sokolská: ©2020 [cit. 17. 8. 2020]. Dostupné z: http://www.sokolskepamatky.eu/noc-sokoloven/.