První česká tělocvičná organizace působící v Čechách i na Moravě a díky českým emigrantům a sokolské misi v celé Evropě a Severní Americe. V rámci české kultury mělo hnutí národotvorný význam a stalo se součástí české identity.
Sokol založila v roce 1862 jako tělovýchovnou jednotu skupina národně orientovaných pražských intelektuálů. Patřili mezi ně otcové zakladatelé sokolské obce Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, spolu s nimi též další významné osobnosti pražského kulturního a politického života – bratři Julius a Eduard Grégrovi, angažující se v hnutí mladočechů, či mecenáš kníže Rudolf Thurn-Taxis. Hnutí usilovalo o tělesnou a mravní výchovu českoslovanského národa za pomoci tělocviku. U základů stála idea brannosti českých mužů, tedy schopnosti bránit vlast a bojovat za ni. Veřejné prezentace tělovýchovné a sportovní, později i turistické činnosti utvářely obraz národní jednoty a síly. Sokol byl založen v éře vzniku řady dalších českých kulturně vlasteneckých spolků jako byly Umělecká beseda či Hlahol. Vznikl po vzoru německého spolku hnutí turnerů a jejich konceptu budování komunity prostřednictvím tělesné výchovy.
Samotný název Sokol odkazoval ke slovanské pospolitosti. Stejnou symboliku měly jednotlivé části sokolského kroje či sokolský prapor dle návrhu Josefa Mánesa se stylizovaným obrazem bílého sokola a doplněný heslem „Tužme se!“. Spolkovou jednotu mělo podpořit i familiární tykání a vzájemné oslovování „bratře“ a „sestro“.
Hnutí mělo v rámci české kultury druhé poloviny 19. století silný národotvorný význam. Kromě vzdělávacích přednášek pořádali sokolové poznávací výlety, plesy či hudební představení. Hned v roce 1862 se uskutečnila první národní pouť na horu Říp, tradice, která se udržela v české společnosti dodnes. Významnou společenskou událostí bylo i jubilejní veřejné cvičení na pražském Střeleckém ostrově v roce 1882, později označené za první všesokolský slet. Právě sokolské a všesokolské slety, které se periodicky konaly na pražských Maninách, patřily po dobu trvání Sokola k vrcholům života české společnosti a později přerostly i v demonstraci české státnosti. Řada členů sokolského hnutí během první světové války narukovala do československých legií ve Francii a v Rusku a později i do nově vznikající Československé armády.
Původně pražský spolek se záhy rozšířil nejen do řady českých a moravských měst, ale i na venkov. Díky českým emigrantům a sokolské misi vznikaly sokolské spolky po celé Evropě a v roce 1865 založili čeští krajané první sokolskou jednotu v USA a později i v Kanadě.
Největší popularity Sokol dosáhl v první polovině 20. století, kdy se stal nedílnou součástí každodenního života české společnosti. Podporována byla výstavba tělocvičen, venkovních hřišť, sportovních drah a stadionů. Tělovýchovné areály, takzvané sokolovny, sloužily jako kulturní a společenská centra, ve kterých byla divadla, biografy i restaurace. V roce 1925 byl v Praze na Újezdě otevřen tzv. Tyršův dům, kde byla zřízena cvičitelská škola a muzeum Sokola.
Sokol dodnes patří k nejpočetnějším a nejaktivnějším občanským sdružením v České republice. Provozuje přes 1 100 tělocvičných jednot a na 750 sokoloven, kde cvičí přibližně 200 000 cvičenců. Kromě amatérského či výkonnostního sportu se nadále podílí na široké škále kulturních aktivit.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
