Škoda Hispano-Suiza

Škoda Hispano-Suiza je luxusní československý automobil vyráběný dle licence na vůz H6B společnosti Hispano-Suiza. Produkce tohoto modelu v Československu začala v roce záhy po fúzi firmy Škoda s podnikem Laurin & Klement a trvala do roku 1929. První kus převzal tehdejší první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk.

Automobil Škoda Hispano-Suiza je prvním vozem s logem Škoda. Licenci na montáž a později i výrobu modelu Hispano-Suiza zakoupila Škodovka ze Španělska v roce 1924, tedy ještě před spojením Škodových závodů v Plzni se značkou Laurin & Klement v roce 1925. Automobil vycházel z modelu H6B Hispano-Suiza, jenž za svůj design vděčí konstruktérovi Marcu Birkigtovi. Ten se v roce 1899 přestěhoval ze Švýcarska do Španělska, podle čehož značka dostala svůj název. Hispano-Suiza ve své době patřila mezi nejluxusnější značky, svou cenou často převyšovala i Rolls-Royce. Výroba v Československu probíhala v Plzni a Mladé Boleslavi a dle oborníků se vyznačovala dokonce vyšší dílenskou kvalitou, než tomu bylo ve Švýcarsku. Nejednalo se ovšem o hotové automobily, montován byl pouze podvozek s motorem a technikou (jen podvozek a motor stály 140 000 Kč), karosérii si zákazníci objednávali na míru. Nejčastěji byly vozy dodávány jako prostorná limuzína, kabriolet, phaeton a kupé.  

Vůz byl poháněn šestiválcovým motorem chlazeným kapalinou se dvěma karburátory o objemu 6,6 l, s rozvodem OHC (ventilový rozvod pro 8 ventilů)  a o výkonu 100 koní. Zapalování bylo dvojité – každý válec obsahoval dvě svíčky a vůz byl dodáván se dvěma akumulátory. Palivová nádrž měla kapacitu neuvěřitelných 110 l paliva, automobil spotřeboval mezi 18–25 l na 100 km. Tyto technické vlastnosti automobilu umožňovaly maximální rychlost 140 km/h při hmotnosti v rozmezí 2 300–2 700 kg (podle typu karosérie). Délka vozu činila téměř 6 m a šířka příbližně 1,8 m.

Za celou dobu výroby z továrny vyjelo rovných 100 kusů. První z nich byl předán kanceláři prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a sloužil prezidentovi do roku 1935. Mezi další významné majitele vozu patřili ministerský předseda Antonín Švehla, francouzský průmyslník a akcionář Škodových závodů Eugène Schneider a další. Pouze 39 ze všech vyrobených kusů bylo evidováno v Československu, do dnešní doby se jich zachovalo asi pět, z nichž jeden je možné vidět v muzeu firmy Škoda v Mladé Boleslavi. 

KRÁL, Zdeněk. Století českého automobilu. 1. vyd. Praha: BB/art, 2010. 221 s. ISBN 978-80-7381-806-7.
ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Dvě století českých automobilů. 1. vydání. V Brně: CPress, 2015. 160 stran. ISBN 978-80-264-0716-4.