Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Schwarzenberská hrobka

Schwarzenberská hrobka

Unikátní památka české novogotické a historizující architektury. Budovaná během poslední čtvrtiny 19. století, stala se oficiálním pohřebním místem aristokratické rodiny Schwarzenbergů. Technicky unikátní stavba, pojící stavební důmysl a pietní účel.


Třebon-Schwarzenberský hrobka. ČTK/ Černý Jan
Podrobné informace

Šlechtický rod Schwarzenbergů patřil k nejmajetnějším aristokratickým rodům na českém území. Zejména díky rozsáhlému pozemkovému vlastnictví se rodu dostávalo též značného veřejného a politického vlivu. Ze společenských a reprezentačních, ale i z hygienických důvodů se Jan Adolf II. Schwarzenberg rozhodl založit novou rodinnou hrobku, jejíž výstavba probíhala v letech 1874–1877. Projektantem stavby a jejím hlavním architektem byl Friedrich von Schmidt, autor novogotické radnice ve Vídni, kde realizoval též mnoho jiných historizujících staveb, a je tak otcem současné podoby Vídně. Jako architekt zodpovídal rovněž za současnou podobu hradu Karlštejn. Pro svůj návrh Schwarzenberské hrobky projektoval Schmidt unikátní odvodňovací systém, který měl zajistit stabilitu stavby na pohyblivém vlhkém podloží. Postup, kterým von Schmidt nechával připravovat omítku a nosné zdivo celé stavby, byl volen s ohledem na nutnou impregnaci a ochranu před pronikáním vod. Celá stavba je tak důmyslným spojením silně stylizované novogotické architektury, budované podle trendu pozdně romantických vlivů, a precizní technické realizace, která měla především zajistit nadčasový ráz a dlouhodobé funkční užití pro pietní účely. V interiéru Schwarzenberské hrobky je situováno 26 rakví příslušníků šlechtické rodiny. Zasazení objektu do stylizovaného prostředí romantického anglického parku svědčí o záměrném propojení objektu s jeho okolní krajinou podle vzoru anglických šlechtických sídel. Interiér hrobky je ovšem neméně zajímavý. Desky mramorového sarkofágu jsou opatřeny texty smutečních telegramů, zaslaných při kondolenčních příležitostech rakousko-uherským císařem Františkem Josefem II. Schwarzenberská hrobka je tak dokladem vkusu, náročnosti a reprezentativních potřeb vysoce postavené rakouské aristokracie v druhé polovině 19. století a svědčí o historických formách dobové sociální reprezentace šlechty.

Použité zdroje
DVOŘÁČEK, Petr. To nejzajímavější z měst a obcí. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2010. 167 s. ISBN 978-80-7346-112-6.
ZAVADIL, František. Hrobka. 1. vyd. Praha: Luděk Kovář - Gumruch DTP, 2002. 54 s. ISBN 80-86513-02-5.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.