Sametová revoluce

Sametová revoluce v listopadu 1989 byla odpovědí na vnitropolitickou krizi východního bloku a Sovětského svazu v průběhu 80. let 20. století. Byla také odrazem skutečnosti, že navzdory veškerým pokusům tehdejšího sovětského vedení v čele s Michailem Gorbačovem zreformovat socialistickou ekonomiku a řízení, československá politická reprezentace zachovávala konzervativní politickou linii normalizace. Předzvěstí sametové revoluce se stal tzv. Palachův týden v lednu 1989, řada protestních vystoupení občanů u příležitosti dvacetiletého demonstrativního sebeupálení studenta Jana Palacha. Tehdejší režim však všechny tyto demonstrace potlačil silou, a to už v době, kdy se ve východní Evropě silně aktivizovala budoucí občanská společnost. V červnu 1989 se v sousedním Polsku konaly první svobodné volby, v tomtéž měsíci hnutí Charta 77 zveřejnilo text Několik vět, který požadoval svobodnou veřejnou diskusi a propuštění politických vězňů. Protestní nálady vyvrcholily studentskou manifestací v Praze 17. 11. 1989. Ta byla potlačena policií. Agresivita zasahujících policistů vyvolala mezinárodní ohlas a silnou kritiku, zpráva o zavraždění studenta Martina Šmída, která se později nepotvrdila, vedla k vůbec největším demonstracím od roku 1968 a k zahájení samotné revoluce.

Masové protesty koordinovalo Občanské fórum (OF), nezávislá občanská iniciativa, v jejímž čele stanul disident, dramatik a esejista Václav Havel. Výraznou osobností OF byl také Alexander Dubček, politický představitel pražského jara 1968. Revoluce neměla zřetelně protikomunistický charakter, výmluvné bylo například heslo „Chceme jen to, co jste nám slíbili“, protestující zejména žádali svobodné volby po vzoru Polska. Pod tlakem veřejnosti odstoupilo nejdříve 24. 11. 1989 stranické vedení, a poté 10. 12. 1989 i vláda. Sametová revoluce symbolicky vyvrcholila 29. 12. 1989, kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem Československa. Nenásilný charakter revoluce vedl k poměrně hladkému přechodu k liberální parlamentní demokracii.

Upoutávka

ZÍDEK, Petr a kol. Lidé roku 1989: vítězové a poražení sametové revoluce. Vydání první. Praha: Euromedia Group, 2019. 261 stran. Universum. ISBN 978-80-242-6319-9.