Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Rudolf Bruner-Dvořák

Rudolf Bruner-Dvořák

Průkopník fotografické reportáže v českých zemích. Je považován za jednoho ze zakladatelů žurnalistické fotografie.


Výstava 100 let fotografie - staré fotografické přístroje, ilustrační foto, ČTK
Podrobné informace

*2. 7. 1864 Přelouč – †30. 10. 1921 Praha

Rudolf Bruner-Dvořák měl jedenáct sourozenců. Úraz v sedmnácti letech po pádu ze stromu mu způsobil deformaci zad, což jej doživotně poznamenalo. Jeho otec Václav Bruner byl krejčí, roku 1895 si zřejmě z vlasteneckých důvodů úředně změnil jméno na české Dvořák (Rudolfu Brunerovi bylo toto umožněno až roku 1919). Fotografii studoval Rudolf Bruner v Mnichově u fotografa Carla Teufela. Hned roku 1887, kdy se vyučil, založil fotografický ateliér v Přelouči, od roku 1889 pak působil na Královských Vinohradech. Jako jeden z prvních fotografů se specializoval především na fotografické práce mimo ateliér, na klasickou portrétní tvorbu totiž nebyl jeho ateliér příliš dobře vybaven. Poprvé na sebe výrazně upozornil snímky po pádu balonu Kysibelka v červnu 1891, poté začal úzce spolupracovat s novinami Deník Praha, které pravidelně uveřejňovaly jeho fotografie.

Od roku 1891 fotografoval Františka Ferdinanda dʼEste a celou jeho rodinu, následníka trůnu doprovázel např. na honech nebo při zábavách, jeho dceru Žofii fotografoval dokonce už dva týdny po narození. Roku 1894 se s celou svou rodinou (rodiči a sourozenci) přestěhoval do centra Prahy do Palackého ulice 720, kde působil až do konce svého života.

Mezi první významné období jeho tvorby patří léta 1891–1904, kdy fotografoval různé manévry, hony, sportovní, politické i kulturní události. Věnoval se také fotografování architektury. Roku 1904 začalo druhé významné období jeho tvorby, když navázal spolupráci s časopisem Český svět, s nímž úzce spolupracoval až do roku 1910. Během cest po Evropě se začal soustřeďovat na jih monarchie, na podzim 1904 např. fotografoval v Bělehradu korunovaci srbského krále Petara I. Karađorđeviće. Během cest na Balkán fotografoval také výjevy z běžného života. Léta 1907 až 1910 patřila k jeho vrcholným, v té době proslul i jako fotograf interiérů. V posledním tvůrčím období od roku 1910 se věnoval spíše podpoře fotografických aktivit svého nejmladšího bratra Jaroslava, který se u něj vyučil a po jeho smrti roku 1921 oficiálně firmu převzal.

Použité zdroje
SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013. ISBN 978-80-7331-112-4.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.