Registrované partnerství v České republice

Otázka registrovaného zde vznikla již v 90. letech 20. století. První návrh zákona o registrovaném partnerství byl podán v roce 1998 a zamítnut byl v prvním čtení. Stejně dopadl i druhý pokus. S třetím projektem přišla vláda Miloše Zemana, Poslanecká sněmovna ho však vrátila k dalšímu zpracování a návrh se již v parlamentu neřešil. Všechny koncepty čelily kritice odpůrců, kteří varovali před oslabením pozice tradiční rodiny. Úspěšný byl pak následující poslanecký návrh, schválený Poslaneckou sněmovnou 16. 12. 2005 a následně Senátem 26. 1. 2006. Zákon č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství platí v České
republice od 1. 7. 2006. Tím se Česko stalo prvním státem z bývalého tzv. východního bloku, jenž uzákonil stejnopohlavní vztahy.

Dle znění zákona mohou registrované partnerství uzavřít před matričním úřadem dvě dospělé osoby stejného pohlaví, z nichž alespoň jedna je občanem České republiky. Na rozdíl od manželství není při tom nutná přítomnost svědků. Partneři či partnerky mají téměř stejná práva a povinnosti jako manželský pár, mohou se zastupovat ve většině běžných záležitostí a mají nárok na informaci o svém zdravotním stavu. K jejich závazkům patří mj. vyživovací povinnost a k právům právo na dědictví a po novelizaci zákona v roce 2016 i právo na osvojení dítěte partnera či partnerky. U registrovaných partnerů však nevzniká společné
jmění a možné zadlužení jednoho z nich se nevztahuje na druhého. V případě smrti jsou registrovaní partneři v první dědické skupině.

V posledních letech se veřejně řeší otázka manželské rovnosti pro všechny. Příznivci zdůrazňují potřebu zavední stejných práv pro každého a poukazují na četné právní rozdíly mezi registrovanými partnery a manželi. Podporu pro stejnopohlavní sňatky vyslovují politici tradičně levicových hnutí a liberálové. Odpůrci patří převážně k pravicovým stranám a křesťanským hnutím. Podle průzkumu ze začátku roku 2019 manželství pro všechny podporuje přibližně 60% občanů České republiky.