Prostějov

Prostějov leží na západní Hané v Hornomoravském úvalu. Okrajem města protékají říčky Hloučela a Romže. Prvně je zmiňován jako trhová osada Prostějovice k roku 1141. Ve 14. století se stává městem. Koncem 15. století vzkvétá díky rodu Pernštejnů a také díky významné židovské komunitě (druhé nejpočetnější na Moravě) – městu se dokonce přezdívalo hanácký Jeruzalém. Roku 1527 zde v tiskárně Kašpara Aorga vytiskli první knihu na Moravě. Od 18. století se Prostějov stává významným střediskem oděvního průmyslu. V druhé polovině 19. století byl třetím největším městem na Moravě. Roku 1917 bylo při hladových bouřích zastřeleno armádou 23 lidí. Meziválečná éra se nese ve znamení moderní architektury – vzniká zde řada funkcionalistických staveb. Za druhé světové války nacisté prakticky vyhladili zdejší rozsáhlou židovskou komunitu. Roku 1953 došlo k protestům proti odstranění sochy T. G. Masaryka. Komunistická policie následně zasáhla a 43 demonstrantů bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody. Za okupace v srpnu 1968 zastřelili sovětští vojáci tři občany, avšak tento incident nebyl nikdy prošetřen. Přestože v druhé polovině 20. století zanikly tradiční prostějovské závody – strojírenský Wikov a textilní OP Prostějov, zůstává město střediskem strojírenského a potravinářského průmyslu. Známá je prostějovská palírna U Zeleného stromu, nejstarší v ČR (fungující od roku 1518).

Z mnoha pozoruhodných staveb v Prostějově uveďme renesanční zámek (přístupný veřejnosti), Starou radnici (dnes Muzeum Prostějovska), secesní Novou radnici s orlojem a vyhlídkovou věží, gotický kostel Povýšení sv. Kříže a několik dalších, převážně barokních kostelů, městské opevnění s gotickou baštou, pozůstatky židovského ghetta, z větší části zbořeného v dobách komunismu, Novou synagogu a secesní Národní dům od Jana Kotěry. Působí zde Muzeum Prostějovska, Galerie Špalíček a několik menších galerií či Městské divadlo, z kulturních akcí vyniká festival poezie Wolkrův Prostějov, dále divadelní přehlídka Mladá scéna či Hanácké slavnosti. V blízkém okolí stojí za pozornost unikátní torzo zámku Plumlov a městečko Kostelec na Hané, známé pobytem Petra Bezruče.

Nejznámějšími prostějovskými rodáky jsou básník Jiří Wolker, vědec Otto Wichterle – vynálezce kontaktních čoček, filozof Edmund Husserl a středověký stavitel Matěj Rejsek. Dále se zde narodili např. filozof Josef Šafařík, básník Jiří Kuběna, historik Josef Polišenský či novinář Jiří Peňás.

Okresní město na střední Moravě. Jedno z průmyslových středisek regionu Haná, díky početné židovské komunitě v minulosti přezdívané hanácký Jeruzalém, je známé pozoruhodnou secesní a meziválečnou architekturou, např. Novou radnicí, Národním domem od Jana Kotěry, i slavnými rodáky, jako byli básník Jiří Wolker, vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle, filozof Edmund Husserl či středověký stavitel Matěj Rejsek.