Premonstráti v českých zemích

Řád premonstrátů se do českých zemí dostal již v druhé polovině 12. století, a to především díky osobě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Ten roku 1143 s významnou podporou knížete Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy založil na kopci Strahov západně od Pražského hradu první premonstrátský klášter pojmenovaný Regia canonia Strahoviensis in Monte Sion Pragae, který je centrem českých premonstrátů dodnes. Jindřich Zdík následně vybudoval také premonstrátský klášter v Litomyšli a Želivě. Zároveň se do českých zemí dostává také ženská větev řádu. Roku 1627 byly ostatky svatého Norberta převezeny z nově protestantského Magdeburku do pražského kláštera na Strahově, jenž se tak stal jedním ze světových center premonstrátského řádu. Svatý Norbert byl naopak prohlášen za spolupatrona českých zemí. Rozvoj řádu byl na konci 18. století v důsledku josefinských reforem pozastaven. V 19. století sice dochází spíše k rozvoji řádu, rozsah jeho působnosti již ovšem nikdy nedosáhl původních rozměrů. Skutečnou tragédií pak pro řád premonstrátů, stejně jako pro ostatní řády a kongregace, představuje období komunistické nadvlády. V důsledku proticírkevně zaměřených akcí byly zrušeny všechny církevní řády, jako internační tábor pro řeholníky sloužil mezi lety 1950 a 1956 mimo jiné také klášter Želiv. Opat strahovského kláštera Stanislav Bohuslav Jarolímek byl navíc roku 1950 ve vykonstruovaném procesu se zástupci církve na základě lživých důkazů odsouzen k dvaceti letům vězení, z důvodu těžké nemoci ovšem ve vězeňských podmínkách hned následujícího roku zemřel.

Řád premonstrátů se do Československa mohl oficiálně vrátit až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Postupně obnovil svoji působnost v klášterech Strahov, Želiv, Teplá a  Nová Říše. Došlo také k návratu ženské větve premonstrátského řádu – premonstrátky obnovily svou činnost v klášterech Doksany a Svatý Kopeček u Olomouce.

Svůj význam si uchovává především klášter na Strahově, hostící největší komunitu premonstrátů v Čechách.

BUBEN, Milan. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. II. díl, I. svazek, Řeholní kanovníci. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 163 s. ISBN 80-7277-084-5.