Pražská potrubní pošta

Pražská potrubní pošta byla budována už od roku 1887, poprvé však byla pro veřejnost otevřena až v roce 1899, a Praha se tak stala teprve pátým městem na světě, kde byl tento druh přepravy provozován (po Londýně, Vídni, Berlíně a Paříži). Rozkvět tohoto systému nastal v období první republiky, kdy byl také významně rozšířen a k síti byl připojen i Pražský hrad. Ročně bylo odesíláno přes potrubí více než 400 000 pouzder.

Pražská potrubní pošta představuje systém podzemních kovových trubek o délce kolem 55 km, nacházející se pod centrem Prahy. Systém byl původně využíván především pro zasílání telegramů a dokumentů, které bylo třeba dopravit rychle k adresátovi. Dokument musel být odvezen na poštu a umístěn do kovové kapsle. Úředník potom pustil kapsli do otvoru připojeného k síti pošty, který vedl k určenému místu. Po stisknutí tlačítka byla kapsle přepravována stlačeným vzduchem sítí trubek pod pražskými chodníky.

Potrubní poštovní síť se skládala z pěti hlavních jízdních tras, některé z nejčastěji používaných segmentů měly dvě trubky (jednu pro každý směr). Hlavní kanály spojovaly Jindřišskou ulici (hlavní pošta) s městskými částmi Prahy 1, 2, 3, 5, 6, 7 a 10. Původně bylo účastnických linek 16, dodnes je jich zachováno pouze 7 s celkem 24 pneumatickými vysílači. Síť překonává řeku Vltavu Hlávkovým mostem, Mánesovým mostem a mostem Legií. Systém je kvůli katastrofálním povodním od roku 2002 vyřazen z provozu, v současnosti se ale opět uvažuje o jeho obnovení.

ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a ŠÍR, Jiří. Technické památky České republiky: mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2012. 206 s. Naše země. ISBN 978-80-7346-141-6.