Poutě

Putování do míst, která proslula zázraky a která svým návštěvníkům přislibovala dojít morální očisty, boží milosti či pomocí modlitby dosáhnout splnění nějakého svého přání, patřilo k významnému aspektu křesťanského života také v českých zemích. Mezi nejstarší doložené cíle poutí v Čechách patří památky spojené s patronem českých zemí sv. Václavem (hrob sv. Václava na Pražském hradě a Stará Boleslav, kde byl sv. Václav zabit), na Moravě jsou to pak místa spojená s mariánskou tematikou či cyrilometodějskou misí (zejm. Velehrad). Největší rozkvět poutě zažily v období baroka, a to především po třicetileté válce, naopak zákazu se dočkaly za sekularizačních snah císaře Josefa II. (1780–1790). Po druhé světové válce nebyly poutě jakožto projev náboženství tolerovány, po roce 1989 však na mnohých místech dochází k jejich obnovování, v případech některých areálů se tak ovšem děje spíše v turistickém duchu návštěvy historických a církevních památek. Mezi nejvýznamnější poutní místa v Čechách a na Moravě patří např. Radhošť s kaplí Cyrila a Metoděje, Říp s románskou rotundou sv. Jiří, Stará Boleslav s bazilikou sv. Václava, Svatá Hora u Příbrami s barokním kostelem Panny Marie, Svatý Jan pod Skalou, Svatý Kopeček u Olomouce s velkým poutním chrámem Navštívení Panny Marie, Zelená Hora s kostelem sv. Jana Nepomuckého, ale i mnohé další. Slovo pouť se dnes užívá také ve velice světském významu, označuje sezónní slavnost s atrakcemi, jako jsou kolotoče, houpačky, horské dráhy, střelnice apod.

DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2005. 107 s. ISBN 80-7033-875-X.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. Český lidový a církevní rok. Vydání první. Brno: MOBA, 2015. 304 stran. ISBN 978-80-243-6761-3.