Pevná součást české kuchyně, a to jak venkovské, měšťanské, tak i moderní. Představují vhodný zdroj energie a hodnotných živin. Jsou dobrým úvodem oběda, v zimě i sytící a hřející večeří.
Polévky tvoří důležitou součást českého jídelního lístku.
Dělí se podle způsobu přípravy na čisté vývary a polévky zahuštěné. Vývary se připravují ze zeleniny nebo z různých druhů mas (hovězí, telecí, vepřové, kuřecí, slepičí, krůtí, rybí aj.), polévky zahuštěné jsou bílé nebo zapražené. Zavářejí se nudlemi, drobením, kapáním, rýží, noky či knedlíčky.
V české lidové kuchyni tvořily polévky její nezbytnou součást. Připravovaly se jednoduché, levné, např. oukrop (česnečka) nebo bramborová polévka, ale i náročnější (dršťková, kaldoun). Dodnes jsou oblíbené původně lidové a krajové polévky jako jihočeská kulajda, jejímž základem jsou houby, brambory, vejce, smetana a kopr, východočeské kyselo připravované z chlebového kvasu, hub, brambor, vajec usmažených na cibulce a smetany, valašská kyselica, jež je obdobou slovenské kapustnice a vaří se z kysaného zelí, brambor, klobásy nebo uzeného masa a smetany, podobá se jí jihočeská couračka. Lidový původ má i oukrop neboli česneková polévka, jejímž základem je rozetřený česnek, chléb a vývar (často z brambor) a polévka bramborová (bramboračka). Na přípravu bramborové polévky se kromě brambor používá kořenová zelenina, cibule, česnek, máslo, kmín, majoránka. Její chuť výrazně pozvednou i houby, čerstvé i sušené, a existuje na ni mnoho krajových receptů. Bývá konzumována jako polévka k obědu či jako polévka svačinová, s chlebem může být i dobrou večeří a je všeobecně oblíbená mezi různými generacemi. Z venkovské kuchyně pocházejí i polévky zabíjačkové, nejznámější je tzv. černá polévka neboli prdelačka. Připravuje se z vývaru, v němž se vařil ovar a jitrnice, jelita a tlačenky, do něhož se přidává česnek, koření, vepřová krev a vařené kroupy.
Základem měšťanské kuchyně byly vývary, nejčastěji masové (hovězí, kuřecí, slepičí) nebo zeleninové. Zahušťovaly se nudlemi, drobením, kapáním či svítkem. A staly se i součástí dnešní české moderní kuchyně. K polévkám náročným na přípravu patří kaldoun, známý i na venkově při zvlášť významných příležitostech. Jeho základem je vývar z kachního, husího či jiného drůbežího masa zahuštěný jíškou a s játrovými knedlíčky a nudlemi. Zvláště o Vánocích se připravuje rybí polévka z kapřích hlav, ploutví, kostí, vnitřností a jiker či mlíčí. Do vývaru se přidává usmažená kořenová zelenina, jíška, muškátový oříšek a petrželka, podává se s krutony z bílého pečiva. Při obírání masa z hlavy se přitom postupuje velmi opatrně. Po obou stranách rybí tlamy jsou kosti připomínající sochu Panny Marie. Ve Středních Čechách se věří, že kdo tyto kosti najde neporušené, bude mít celý rok štěstí.
V moderní české kuchyni jsou zvláště dnes oblíbené i polévky zeleninové – hrachová, čočková, pórková, dýňová, kapustová, kmínová, cibulová a další.
Jsou součástí obědového menu, jedí se i samostatně k večeři a oblíbené jsou i polévky svačinové, k nimž patří především polévka bramborová, gulášová a dršťková. Polévky jsou také vhodný zdroj energie a hodnotných živin a jsou nezbytnou součástí jídelníčku rekonvalescentů.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.