Polarografie

Polarografie je metoda sloužící ke kvalitativnímu a kvantitativnímu určení látek redukovatelných nebo oxidovatelných na rtuťové kapkové elektrodě. Zásluhu na vynálezu polarografie má Jaroslav Heyrovský, který za objev a vývoj polarografických metod analýzy získal v roce 1959 jako vůbec první Čech Nobelovou cenu. Přístroj, jenž zajišťuje aplikaci této metody, se nazývá polarograf. Skládá se ze tří částí – zdroje, zapisovače a ovladače rtuťové kapkové elektrody. Zaznamenává automaticky křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku.

V roce 1922 nazýval Heyrovský ve svém deníku nově objevenou metodu „elektrolysou na rtuťové elektrodě“, termín „polarografie“ se vžil až později. Jeho přístroj byl vůbec prvním na světě, který měřil jinou veličinu než teplotu či tlak. Polarografie je dosud široce využívána v metalurgii, geologii, organické chemii, medicíně či v elektrochemii při určování počtu iontů (kadmium, zinek, olovo atd.), оrganických látek (aminokyseliny, vitamíny) a jejich koncentrace, dále ke studiu mechanismu elektrod a fotochemických reakcí. Heyrovského metoda pomáhá při zjišťování obsahu nečistot v kovech, vitamínů v potravinách, při rozborech krve apod. V medicíně zachycuje změny v krevním séru a též umožňuje sledování průběhu některých onemocnění. S rozvojem elektroniky se začaly objevovat přístroje sestrojené na principu Heyrovského polarografie, fungující citlivě a rychle. V současnosti má polarografie spolu s počítačovými technologiemi své uplatnění nejen při určování příměsí či obsahu nejrůznějších látek, ale také při různých teoretických výzkumech (zejména v kinetice a organické chemii).

STEJSKALOVÁ, Květa et al. Vědci, vynálezci a podnikatelé v Českých zemích. Svazek třetí, Heyrovský, Dolejšek, Svoboda, Wichterle, Svatý, Holý. Praha: Jonathan Livingston, s.r.o., 2017. 261 stran. ISBN 978-80-7551-046-4.