Píšťala

Píšťala se vyvinula během 15. století jako lehčí varianta ruční palné zbraně, do té doby nazývané ručnice, zatímco těžším variantám se říkalo hákovnice. Tvořila ji krátká železná hlaveň o ráži 15–25 mm nasazená na dřevěné tyčovité pažbě. Střelec zbraň neopíral o rameno, jako je tomu u moderních zbraní, ale držel ji v podpaží. Neohrabaný způsob manipulace a absence jakýchkoliv mířidel měly za následek, že přesnost střelby byla velice nízká. Ačkoliv se dostřel píšťaly pohyboval kolem 100 m, obvykle se používala jen na vzdálenost několika desítek metrů.

Nejspíše díky hojnému užití této zbraně za husitských válek a následných konfliktech se název píšťala brzy rozšířil i v německém prostředí, a to v podobách pitschale, pitschole, petsole. Nejpozději v 16. století přešel do francouzštiny a angličtiny, kde se z něho postupně vyvinulo moderní slovo pistole, používané pro označení krátkých palných zbraních v desítkách jazyků po celém světě.

 

KLUČINA, Petr et al. Vojenské dějiny Československa. Díl 1. Do roku 1526. vyd. Praha: Naše vojsko, 1985. 363 s. ISBN 80-206-0056-6.
KLUČINA, Petr. Zbroj a zbraně: Evropa 6.-17. století. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 683 s. ISBN 80-7185-661-4.
KŘÍŽEK, Leonid a ČECH, Zdirad J. K. Encyklopedie zbraní a zbroje. 1. vyd. Praha: Libri, 1997. 327, [8] s. ISBN 80-85983-18-4.