Petr Parléř

^*1332/3 Švábský Gmünd, Svatá říše římská (dnešní Německo) – ^†13. 7. 1399 Praha

Petr Parléř byl jedním ze synů Jindřicha Parléře, příslušníka významné stavitelské rodiny ze Švábského Gmündu. V roce 1356 přišel na žádost císaře Karla IV. do Prahy, aby převzal po zesnulém Matyáši z Arrasu stavbu katedrály svatého Víta. Za jeho života byl dokončen chór katedrály a spodní část jižního průčelí příčné lodi s kaplí svatého Václava a rozestavěna velká věž. Vedl také stavbu kostela Všech Svatých na Pražském hradě, Karlova mostu a katedrálního chóru chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně. Byl rovněž vynikajícím sochařem, o čemž svědčí jeho náhrobek krále Přemysla Otakara I., umístěný v jedné z kaplí v chóru katedrály. Parléřovská stavební huť se podílela na řadě dalších staveb v Praze (Karolinum, Staroměstská radnice, Karlův most) a pod vedením Petrových synů Václava a Jana  zde působila až do vypuknutí husitských válek v roce 1420. Členové huti se poté přesunuli především do Bavorska a rakouských zemí, kde jejich dílo zanechalo široký ohlas.

V Parléřově tvorbě se snoubí starší architektonická tradice s invenčním autorským přístupem. Při stavbě katedrály sv. Víta užil řadu do té doby nevídaných architektonických prvků, jako například vysuté svorníky kleneb v sakristii a průběžnou síťovou klenbu hlavní lodi, která již není rozdělena na jednotlivá klenební pole a při pohledu zdola vytváří zdánlivě nekonečnou síť. Využíval také nebývale bohatý rejstřík kamenické a sochařské výzdoby, ať už jde o rozmanité okenní kružby, prvky mimořádně složitého opěrného systému nebo doplnění chrámového ochozu (triforia) řadou bust. (Ty znázorňují nejen české zemské patrony, světce a panovníky, ale také významné osobnosti doby i samotné stavitele  katedrály.) Mnohé z těchto prvků se v následujících desetiletích staly neoddělitelnou součástí architektonického výrazu středoevropské vrcholné a pozdní gotiky.

ANTONÍN, Robert et al. Lucemburkové: česká koruna uprostřed Evropy. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 929 s. ISBN 978-80-7422-093-7.
BENEŠOVSKÁ, Klára et al. Petr Parléř: Svatovítská katedrála 1356-1399. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 1999. 174 s. ISBN 80-86161-13-7.
BENEŠOVSKÁ, Klára et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Architektura. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 806 s. ISBN 978-80-7432-000-2.
KUTHAN, Jiří a ROYT, Jan. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha: svatyně českých patronů a králů. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, 2011. 683 s. ISBN 978-80-7422-090-6.