Petr Bezruč

^*15. 9. 1867 Opava – ^†17. 2. 1958 Olomouc

Petr Bezruč (vlastním jménem Vladimír Vašek) byl synem Antonína Vaška, profesora klasické a slovanské filologie, který proslul svým textem proti pravosti Rukopisů královédvorského a zelenohorského a zlomku Evangelia sv. Jana. Bezruč v letech 1877–1885 studoval na brněnském Slovanském gymnáziu, poté zahájil studium klasické filologie v Praze, ale mimo jiné kvůli neshodám s pražskými vlastenci se po třech letech vrátil do Brna. V květnu 1891 nastoupil jako poštovní asistent v Místku, posléze byl přeložen do Brna. Roku 1898 těžce onemocněl nervovou a plicní chorobou a snad z obavy z možné smrti se odhodlal vystoupit na veřejnosti jako básník. V letech 1899–1900 zaslal do pražské redakce Času pod pseudonymem Petr Bezruč na 50 textů, které tvořily jádro sbírky Slezské písně (poprvé jako Slezské číslo, 1903, pod názvem Slezské písně rozšířeno 1909, poslední nejobsáhlejší verze z roku 1928 se stala základem všech následujících vydání). Roku 1915 byl obviněn z autorství dvou proruských a protirakouských básní, odsouzen za velezradu a vězněn ve Vídni a v Brně. Rok nato byl pro nedostatek důkazů propuštěn. Na konci první světové války se vrátil na úřednickou pozici, roku 1928 odešel do výslužby a dále žil až do své smrti mimo veřejný život.

Bezručova nejznámější a jediná sbírka Slezské písně představuje jeho celoživotní dílo. Výrazným spojujícím prvkem je v ní situace v Těšínském Slezsku konce 19. století, sociální útlak horníků, dramatické národnostní konflikty (germanizace, polonizace), vyjadřované zejména formou balady. Motivy a postavy řecké a římské mytologie i Nového zákona jsou působivým způsobem promítány na pozadí dobové sociální situace. Sbírka obsahuje také intimní lyriku s motivy zklamané a nenaplněné lásky. Kromě toho se zde objevují protichůdné postupy české poezie, proto bylo dílo dlouho považováno za osamocený literární jev, ale nejen kvůli sociální tematice se kniha záhy dočkala překladů do několika jazyků. Petr Bezruč napsal také velké množství příležitostných veršů, které byly v jeho tvorbě vnímány jen okrajově. V próze dával přednost povídce či humornému vylíčení lidských povah, jako je tomu např. v díle Studie z Café Lustig z roku 1934.

BEZRUČ, Petr. Slezské písně. Vydání v tomto uspořádání první. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., [2014], ©2014. 178 stran. Kritická hybridní edice; 3. svazek. ISBN 978-80-88069-08-9.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.