Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Perun

Perun

Slovanský pohanský bůh, hromovládce. Zřejmě zaujímal pozici nejvyššího božstva slovanského panteonu.


Autor obrázku: Max Presňakov, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=19311779
Podrobné informace

Peruna uctívali Slované v době před rozšířením křesťanství. Svědectví o jeho uctívání se zachovala téměř ve všech oblastech, kde Slované sídlili. V představách svých uctívačů Perun ztělesňoval bouřící nebe s hromem a bleskem, kterými také vládl. Byl tvůrcem nebeského ohně a bouřkových mračen. Slované ho proto uctívali jako vládce počasí, později se jeho funkce rozšířila i na válečné božstvo. Z lidových zvyků lze usuzovat, že Perun byl vnímán také jako božstvo plodnosti (vedle Dažboga a Velesa) a dárce úrody, neboť měl ve své moci počasí a blahodárný déšť. Na kult plodnosti odkazuje i Perunovo obětní zvíře – býk. Uctívání hromovládného božstva je doloženo u většiny indoevropských národů a patří ke společnému indoevropskému dědictví. Slovanskému Perunovi byl stejně jako dalším hromovládným bohům zasvěcen dub. Historické zprávy o vyjadřování úcty tomuto stromu ve slovanském prostředí jsou poměrně hojné, „Perunův dub“ se používal např. jako mezník k vyznačování hranic. Perunův kult po christianizaci přešel na svatého Eliáše, který se u východních a jižních Slovanů transformoval ve folklorního Ilju hromovládce.

O představách starých Slovanů o Perunově charakteru a vnějším vzezření není mnoho známo. Jediným jistým Perunovým atributem byla sekyra jako symbol blesku. Představovala zbraň nebo ohnivé střely, které Perun vrhá v okamžicích své zloby a ničí jimi démony či trestá prohřešky.

V Česku se dochovaly některé pozůstatky Perunova kultu: svědčí o něm toponyma odvozená od Perunova jména či příjmení Perun, které je v Čechách doloženo již od 15. století. Na severní Moravě se používá kletba „do pieruňa“, která tam pronikla z blízké polštiny (pol. „do pioruna“ s významem „hrome“). V současnosti se Perun objevuje nejen v populárně-naučné literatuře či v souvislosti se znovuobjevováním pohanství, ale také v beletrii, pohádkách a sci-fi.

Použité zdroje
ELIADE, Mircea. Dějiny náboženského myšlení. III, Od Muhammada po dobu křesťanských reforem. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 1997. 343 s. Oikúmené. ISBN 80-86005-53-4.
MÁCHAL, Jan. Nákres slovanského bájesloví. V Praze: F. Šimáček, 1891. 221 s.
MÁCHAL, Jan. Bájesloví slovanské. Ve Votobii vyd. 1. V Olomouci: Votobia, 1995. 217 s. Malá díla; sv. 36. ISBN 80-85619-19-9.
PITRO, Martin a VOKÁČ, Petr. Bohové dávných Slovanů. Vyd. 1. Praha: ISV, 2002. 206 s. ISBN 80-85866-91-9.
PROFANTOVÁ, Naďa a PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 259 s. ISBN 80-7277-011-X.
TÉRA, Michal. Perun - bůh hromovládce: sonda do slovanského archaického náboženství. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2009. 380 s. Russia Altera; sv. 8. Slavica; sv. 3. ISBN 978-80-86818-82-5.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.