Pernštejnové

Příslušníci rodu Pernštejnů byli poprvé zmíněni v první polovině 13. století jako páni z Medlova. Samotný přídomek „z Pernštejna“ je s rodem spojen až od roku 1285, kdy jsou v dobových pramenech doloženi jako držitelé stejnojmenného hradu. Ve 14. století již zastávali nejvyšší moravské úřady a o století později se zařadili k nejbohatším rodům českých zemí. Na Moravě jim patřily např. Pernštejn, Helfštýn a Přerov, svůj majetek pak rozšířili také do východních Čech, kde jim náležely mimo jiné Pardubice a Kunětická hora. Během husitských válek patřili k předním zástupcům kališnické (husitské) šlechty, v roce 1472 se však hlavní představitel rodu, Vilém z Pernštejna, vstoupil do služeb uherského krále Matyáše Korvína a přijal opět katolickou víru. Zahájil tak svoji mimořádně úspěšnou politickou kariéru – během několika desetiletí se stal nejbohatším šlechticem v českých zemích. Jeho synové zastávali vysoké královské úřady a jeho vnuk Vratislav II. z Pernštejna se ve službách císaře Maxmiliána II. zařadil mezi vysokou evropskou šlechtu, když pojal za manželku španělskou šlechtičnu Marii Manrique de Lara y Mendoza.

Na vrcholu moci Pernštejnové utráceli obrovské částky na okázalou reprezentaci, o čemž svědčí řada dodnes dochovaných zámků (Litomyšl, Pardubice) a městských staveb. Byli štědrými mecenáši a důsledně dbali o to, aby povědomí o jejich historii zůstalo zachováno, o čem svědčí pečlivě vedený rodový archiv. Výsostné postavení Pernštejnů odrážel i palác na Pražském hradě (dnešní Lobkovický palác), který se stal významným centrem politických i společenských aktivit české katolické šlechty. Nákladná politická kariéra však přinesla také nezvladatelné dluhy, kvůli kterým museli Pernštejnové v poslední čtvrtině 16. století většinu svých panství rozprodat. Od naprostého finančního úpadku je zachránila Polyxena z Lobkovic (dcera Vratislava II. z Pernštejna), která dokázala rodové finance stabilizovat. Zánik rodu však přesto nečekaně nastal již roku 1631, když poslední mužský dědic Vratislav Eusebius padl v jedné z mnoha bezvýznamných potyček třicetileté války.

Významní představitelé:

• Jan II. z Pernštejna (kolem 1406–1475) – moravský zemský hejtman a jeden z hlavních představitelů husitské šlechty na Moravě.
• Vilém z Pernštejna (^†1521) – nejvyšší královský hofmistr a jeden z nejvýznamnějších českých a moravských politiků jagellonské epochy. Podobně jako Rožmberkové podporoval na svých rozsáhlých panstvích rybníkářství a pivovarnictví či hornictví.
• Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582) – nejvyšší kancléř Českého království. Proslul nádherou svého dvora, zcestovalostí i rozsáhlými kontakty v nejvyšších kruzích Španělského království.
• Polyxena z Lobkovic, rozená z Pernštejna (1556–1642) – významná šlechtična, označovaná ve své době za „první dámu Království českého.

SVOBODA, Petr, ed. Pernštejnové a jejich doba: výběrový katalog & stručný průvodce výstavou. Vyd. 1. Praha: Národní památkový ústav, 2012. 118 s. ISBN 978-80-87104-90-3.
VOREL, Petr. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Vyd. 2. V Praze: Rybka, 2012. 342 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-87067-21-5.