Pavel Kyrmezer

^*polovina 16. století Banská Štiavnica, Uherské království (dnešní Slovensko) – ^†19. 3. 1589 Uherský Brod

Pavel Kyrmezer pravděpodobně jako mnoho dalších slovenských studentů pobýval v německém Wittenbergu, známém středisku reformace. Kolem roku 1560 se usadil na Moravě, kde působil nejdříve jako učitel a poté jako rektor školy ve Strážnici. Roku 1566 odešel do Krakova, kde byl vysvěcen na kněze. V roce 1576 mu byla svěřena fara v Uherském Brodě, kde se stal děkanem. Chtěl sjednotit protestanské církve na východní Moravě, proto se pustil do jednání s jednotou bratrskou. Dostal se s ní však do vleklého konfliktu a psal proti ní ostré pamflety, kvůli kterým byl přeložen na vesnickou faru. Po obvinění z kalvinismu odešel do slovenského Holíče. Před smrtí se s jednotou bratrskou usmířil, zemřel v bídě, podporován pouze jejími členy.

Psaní her nebylo jeho hlavní životní náplní, ale spíš okrajovým zájmem vedle náboženských aktivit. Již v mládí se seznámil s humanistickým školským divadlem. Jeho první hra vznikla ve Strážnici v 60. letech 16. století pod názvem Komedia česká o bohatci a Lazarovi (tiskem 1566). Jednalo se o dramatizaci známého biblického námětu a Kyrmezer byl první, kdo jej zpracoval v češtině. Hra je jednou z nejstarších ukázek humanistického měšťanského divadla v českých zemích. Autor do příběhu zařadil i postavu čerta, navazující na šašky a blázny v renesančním dramatu, který zde zároveň funguje jako humorný prvek. Scénické poznámky ke hře předepisují simultánní jeviště s dvěma hracími místy. Jeho další hra Komedia nová o vdově (1573) vznikla pravděpodobně také ve Strážnici. I v tomto případě se jedná o nové zpracování biblického textu, tentokrát o chudé vdově, které pomohl prorok Elizeus. Samotné téma za pomoci lidových přísloví a pořekadel aktualizoval, příkladem jsou motivy prodejnosti práva a sociální nerovnosti. Titulní list poslední známé hry se nedochoval, bývá běžně uváděna jako Komedia o Tobiášovi (1581). Kyrmezer hru napsal ku příležitosti svatby Arkleba z Kunovic a Alžběty ze Šternberka. V díle se věrně drží biblického textu: vylíčil oslepnutí starého Tobiáše, seznámení jeho syna se Sárou, jejich svatbu a uzdravení titulní postavy. Najdeme zde opět postavu čerta, která však již neplní žádnou komickou funkci.

BARTOŠ, Jaroslav et al. Dějiny českého divadla. I, Od počátků do sklonku osmnáctého století. 1. vyd. Praha: Academia, 1968. 425 s.
JAKUBCOVÁ, Alena a kol. Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století: osobnosti a díla. Vyd. 1. Praha: Divadelní ústav, 2007. 759 s. Česká divadelní encyklopedie. ISBN 978-80-7008-201-0.